Ve svém druhém románu Ptačí tribunál se mladá norská prozaička Agnes Ravatn vydává do opuštěného fjordu, kde se na půdorysu nepravděpodobného milostného svazku potkávají červená knihovna, Alfred Hitchcock a severská mytologie. Výsledkem lehce obskurního střetnutí však není literární patvar, nýbrž delikátně vyprávěná a vystavěná milostná balada o nepřístupném muži a ženě unikající před vlastní minulostí: moderátorka Alis Hagtorn je mediálně známá osobnost, kterou pikantní skandál donutí vyhledat útočiště v odlehlém kraji. Stává se pomocnicí v domě uzavřeného Sigurda Baggeho, na místě skrytém před zraky okolního světa.
Autorka pracuje s celkem obehraným motivem zjizvených, nekomunikativních duší, které v dramatických kulisách fjordu postupně nacházejí společnou řeč – a nově objevovaná blízkost je stejně opojná jako hrozivá. Zdánlivě šestákovou zápletku však povyšuje úsečným, věcným stylem vyprávění Alis, která jako by se v šoku z prodělaného pádu snažila úspornými větami vystihnout vnitřní proměnu i strach z nového souputníka. Obrovitá figura Sigurda tu funguje jako náznak hrozící katastrofy a jednoduchý milostný příběh ozvláštňují hororové prvky, symbolické snové pasáže a především Alisino převyprávění severského mýtu o smrti krásného Baldra a následném Ragnaröku, tedy pádu starého světa a povstání nového.
Zvláštní paralela mezi mytickým světem nordických bohů a všedností dvou běžných lidí dodává knize mysteriózní i skličující nádech. Milostný příběh s temným…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
