Skripalova stopa v Česku

Česko se do případu přeběhlého ruského agenta Sergeje Skripala, kterého se někdo v březnu pokusil otrávit ve Velké Británii, zamotalo sporem o smrtící jed novičok. Jak ale nyní zjistil Respekt, zamotáno do něj bylo už daleko dříve. Sergej Skripal byl v minulosti tajně v Praze a s některými vyslanci tuzemských bezpečnostních institucí se sešel i na půdě ostrovního království.

Muž s přínosem

Sergej Skripal měl v ruských tajných službách mnohem významnější pozici, než uvádí většina médií. Nebyl jen dlouholetým důstojníkem vojenské rozvědky GRU, v druhé půli devadesátých let vedl i její personální oddělení. Díky tomu měl vynikající přehled o rozmístění jejích agentů v Evropě a u části z nich znal jejich totožnost.

Sám Skripal se v tom systému na ruské straně pohyboval léta, v roce 1995 ho však na jeho postu ruského rozvědčíka ve Španělsku úspěšně naverbovala britská tajná služba MI6, které za peníze vynášel informace. Rusové na to přišli a v roce 2004 ho zatkli. U soudu dostal třináct let vězení, v roce 2010 byl ale nečekaně vyměněn za deset ruských špionů chycených v Americe.

Usadil se v Británii a s kolegy z MI6 spolupracoval na rozkrývání ruské agenturní sítě. Zřejmě za tím účelem pak také Britové umožnili setkání s ním i bezpečnostním představitelům z partnerských zemí, s nimiž mají užší kooperaci – a Česko od devadesátých let patří mezi ně. Minimálně jednou – v roce 2012 – Skripal navštívil Prahu, a byť se tu zdržel jen krátce, pro zdejší tajné služby byla údajně jeho cesta přínosem. Zástupci českých bezpečnostních složek se pak s bývalým ruským špionem setkali minimálně jednou i ve Velké Británii.

Proč byl ve Velké Británii na Skripala a jeho dceru spáchán 4. března atentát, se nadále vyšetřuje. Britská premiérka Theresa May obvinila z agentovy otravy nervovým jedem novičok Rusko, v zákulisí tajných služeb se mluví o nepovedené akci, protože Skripal přežil. Novičoku se měl dotknout při braní za kliku svého domu, jed byl na ní nanesený.

Britská policie vyšetřovací verze Skripalovy otravy nezveřejnila. Spekuluje se o vějíři možností: Skripal vyzradil nějakou zvlášť citlivou informaci, nebo mohlo jít o odplatu za nějakou dosud neveřejnou akci západních služeb proti jiným ruským špionům, která Rusko citelně zasáhla. V médiích se také uvádělo, zda ukázáním silné ruky proti přeběhlíkovi nešlo o pokus Vladimira Putina zvýšit si popularitu doma před prezidentskými volbami.

To vše je samozřejmě možné, i tak je ale případ podle lidí z branže neobvyklý. Výměna Skripala byla v roce 2010 oficiálně schválena ruským politickým vedením a v minulosti platilo, že takoví lidé jsou součástí obchodu a další pomsta nebo trest za jejich zradu se jich už netýká – jsou nedotknutelní.

O tom by svědčilo i Skripalovo chování na svobodě. Sergej Skripal se nijak neukrýval, v britském Salisbury si v roce 2011 koupil čtyřpokojový domek za 260 tisíc liber na své jméno, po městě se pohyboval volně. Byť lidé, kteří ho opakovaně potkávali, po jeho otrávení popisovali britským novinářům, že byl nápadný svojí ostražitostí.

TASS hlásí výrobu

Když Londýn ukázal jako na viníka otravy na Moskvu, přešlo Rusko do protiútoku a 17. března uvedlo, že novičok mohl pocházet i z dalších zemí. Jmenovitě ze Švédska, Velké Británie, Slovenska a Česka. Právě tím Skripalův příběh v tuzemsku znovu ožil. Česká vláda sice spolu s představiteli dalších jmenovaných zemí možnost výroby novičoku na svém území odmítla a ruské tvrzení charakterizovala jako pokus o vypouštění mlhy, prezident Miloš Zeman ale tak razantní nebyl a 26. března pověřil kontrarozvědku BIS, aby přece jen pátrala, zda se tu novičok skutečně nemohl vyrábět.

I když BIS pracuje ze své podstaty neveřejně a stejným utajeným způsobem – zaručujícím jí možnost nerušeně pátrat –, dostávala od prezidenta nebo vlády až dosud i zadání k práci, tentokrát jí to Zeman od začátku znemožnil: o vydání úkolu informoval ještě v den pověření BIS veřejnost, téma novičoku tím udělal předmětem veřejné debaty.

Prezidentovo zadání pro BIS požadovalo zjistit, zda se tu novičok nevyvíjel a neskladoval. Přestože BIS hlavě státu doručila zprávu vylučující všechny tyto možnosti, prezident krátce nato v televizi Barrandov prohlásil, že byl u nás „vyráběn i testován“. Zeman se přitom odvolal na další zprávu od Vojenského zpravodajství s tím, že vojáci jsou této tematice „blíže“ než BIS a na rozdíl od civilistů z kontrarozvědky došli k pozitivnímu zjištění.

Podle informací Respektu z bezpečnostních složek ale ani dokument Vojenského zpravodajství žádné stvrzení výroby novičoku v České republice neobsahoval. Vojáci Zemana pouze upozornili, že se tu jedna z látek rodiny novičok loni krátce testovala z důvodů obranyschopnosti proti podobným látkám, ale šlo o jiný druh, než který zabíjel v Salisbury, látky bylo mizivé množství a i to bylo hned po testech zničeno.

Rozpor mezi skutečným obsahem expertních zpráv a tím, co z nich Zeman pro veřejnost vyčetl, je podle analytiků z bezpečnostní oblasti příliš velký na to, aby mohl být zahrnut pod nějaké přehlédnutí nebo omyl. Tím spíš, že Rusové ihned slova českého prezidenta využili ke svému vyvinění ze Skripalovy kauzy a ke tvrdému diplomatickému útoku na Velkou Británii. V zákulisí bezpečnostních složek se proto mluví o možné koordinaci akce Miloše Zemana s Rusy. Zatím pro to nejsou jasné materiální důkazy, jen některé indicie.

Zarážející je především rychlost, s jakou Moskva na Zemanova slova reagovala. Došlo k tomu v podstatě on-line, jako kdyby Rusko dopředu vědělo, co a kdy český prezident řekne. Televizní vystoupení, kde Zeman „potvrdil“ výrobu novičoku v Česku, skončilo předminulý čtvrtek ve čtvrt na deset večer. Přesně o minutu později, ve 21.16, informovala tisková agentura TASS, že novičok se v Česku skladoval. A čtyřicet minut poté vystoupil předseda komise pro informační politiku Federálního shromáždění Ruské federace Alexej Puškov, který na svém twitterovém účtu napsal o zpochybnění verze Londýna. Po půlnoci pak mluvčí ruského ministerstva zahraničí s odkazem na Zemana zaútočila na britskou premiérku a nazvala ji „lhářkou“.

Podle některých zdrojů Respektu v bezpečnostních složkách Rusové sázeli na spolupráci se Zemanem už ve chvíli svého březnového vyhlášení o výrobě novičoku i v jiných zemích. Přes své agenty mohli mít pravděpodobně informaci o zmíněném loňském testování a tahle informace se mohla dostat na Hrad předtím, než český prezident vyhlásil na konci března svoji pátrací objednávku na tajné služby.

Sám Zeman přišel minulý týden při návštěvě Polska se zcela novým vysvětlením. Poté co se politici postavili za verzi tajných služeb proti prezidentovi, začal náhle tvrdit, že vycházel z únorové zprávy ředitele Vojenského výzkumného ústavu Bohuslava Šafáře. „Publikoval zprávu o výrobě novičoku,“ řekl Zeman. Skutečnosti jeho slova odpovídají zhruba stejně, jako když v TV Barrandov mluvil o závěrech Vojenského zpravodajství – nešlo o únorovou zprávu, ale březnové prohlášení ředitele Šafáře, který v den, kdy Rusko obvinilo Česko z výroby novičoku, řekl na dotaz ČTK: „Nemám povědomost, že by se někde u nás jakékoli otravné látky ve větším množství vyráběly. Pokud se vyrobí malé množství, je to jen pro výzkumné účely.“

Prezident byl po svém matoucím novičokovém vystoupení opět obviněn mnoha zdejšími politiky i experty z nadbíhání Rusku a ze snahy neférově mu pomáhat proti našim západním spojencům. Otázka ovšem je, zda poslední kooperace mezi Zemanem a Moskvou v případu Skripal proběhla náhodně z čisté politické vstřícnosti, anebo zda šlo o koordinovaný postup.

V případě druhé možnosti není jasné, jak by taková věc byla organizována. Zda přímým kontaktem zúčastněných nejvyšších představitelů Zemana a Putina, nebo přes prostředníky z řad poradců českého prezidenta, kteří mají vazby na Kreml. Ani politici mluvící otevřeně o Zemanově práci pro cizí mocnost, jako třeba Karel Schwarzenberg, ani zástupci tajných služeb neuvádějí v tomto ohledu nic konkrétního, mluví jen o trvalé vazbě hlavy státu na Rusko.

Hrad jakoukoli spolupráci s Kremlem odmítá. „Váš dotaz je hrubě urážející, ale přesto odpovím,“ řekl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček na otázku Respektu, jestli Zeman koordinoval svůj postup v pátrání po novičoku s ruskou stranou. „Nekonzultoval a nekoordinoval. Kdo neustále naznačuje jakási temná propojení pana prezidenta na Rusko, je sprostý lhář.“