0:00
0:00
Civilizace24. 3. 201810 minut

Zlodějka barev a životů

Sto let po španělské chřipce není svět připraven na další pandemii. Výzkum vakcín by měl dostat stejnou prioritu jako kdysi vývoj atomové bomby, varují vědci.

Válka musí počkat. Španělská chřipka v roce 1918 paralyzovala západní frontu.
Autor: Profimedia, Zuma Press - News

Sedět tak na lavici u okna a pozorovat bezbarvý sluneční svit tančící po sněhu pod oblohou, které někdo ukradl všechnu její modř, už to byla sama o sobě esence melancholie,“ napsala před 100 lety jedna z žen, které přežily španělskou chřipku. Agresivní nemoc vyvolávala zánět očního nervu a narušovala vnímání barev, ale mnoho nemocných dopadlo podstatně hůř: řada z nich se udusila s plícemi naplněnými krví.

První případy jsou ze začátku března 1918 – tehdy se ještě lékaři domnívali, že jde o trochu neobvyklý zápal plic. Během následujících dvou let oblétla možná nejničivější pandemie dějin v několika vlnách planetu. Celosvětově se chřipkou nakazila až třetina populace a zemřelo na ni odhadem 50–100 milionů lidí – víc než v první světové válce, na jejímž sklonku nemoc propukla.

↓ INZERCE

Agresivní virus byl schopen uhnízdit se i v plicích a imunitní systém na něj reagoval chaoticky a přehnaně. Infekce často zabíjela v řádu hodin; stávalo se, že nakaženým se udělalo ráno špatně cestou do práce a odpoledne již byli po smrti. Sto let po katastrofě se svět zamýšlí, zda se může něco podobného opakovat. Mírný průběh takzvané prasečí či mexické chřipky z roku 2009 veřejnost uklidnil, mnoho odborníků ale varuje: Otázkou není, jestli další, a možná horší pandemie přijde, ale kdy se tak stane.

Návrat zabijáka

Podle viroložky Heleny Jiřincové ze Státního zdravotního ústavu se nebezpečí pravděpodobně začalo rodit už někdy v letech 1905–1910. Některým z tehdejších ptačích…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc