0:00
0:00
Civilizace17. 3. 201811 minut

Rytíř singularity

Co ukázaly výpravy Stephena Hawkinga k počátkům času a do nitra černých děr

Stephen Hawking
Autor: Profimedia, Polaris

A co uctívají kosmologové?“ ptá se mladého studenta Stephena Hawkinga jeho nábožensky založená dívka a budoucí žena Jane Wilde. „Uctívají jedinou sjednocující rovnici, která objasní všechno ve vesmíru,“ odpovídá jí Hawking v životopisném filmu Teorie všeho. Těžko říci, jestli k takovému rozhovoru někdy došlo, nicméně podobně mluvil britský vědec třeba ve chvíli, kdy byl ve svých 38 letech slavnostně jmenován lukasiánským profesorem matematiky na Univerzitě v Cambridgi. Mimořádně prestižní stolec, na nějž před ním usedl například Isaac Newton, zaujal Hawking v době, kdy již kvůli neurodegenerativní chorobě nemohl chodit, psát, sám se najíst ani zvednout hlavu. Přesto vyzval přítomné, aby se spolu s ním vydali na výpravu časem a prostorem a pátrali po svatém grálu vědy: teorii, která vysvětluje vesmír a vše, co se v něm odehrává. Teorii všeho.

„Při pohledu na Stephena Hawkinga, jak tiše sedí v kolečkovém křesle, zatímco jeden z jeho studentů předčítá publiku jeho přednášku, by sotva někoho napadlo, že právě on je slibným vůdcem takové expedice,“ píše v knize Stephen Hawking. Jeho život a dílo publicistka Kitty Ferguson. Mnohokrát odepisovaný vědec však vůdcem v mnoha směrech byl. Fyzika pro něj znamenala únik z vězení těla a dobrodružství, které mu svět kolem něj stěží mohl nabídnout. Zároveň mu přály okolnosti. Pracoval na nových věcech v kosmologii, kterým se jednak věnovalo jen málo teoretiků, jednak fascinovaly veřejnost mnohem více než například…

↓ INZERCE

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc