Narazil jsem na to v jedné učebnici lékařské etiky. U indiánů kmene Navaho by lékaři prý neměli mluvit o prognóze, neboť podle indiánských představ myšlenky a řeč mají schopnost tvarovat realitu a kontrolovat události. Diskuse o potenciálních komplikacích tak mohou v představách původních obyvatel Ameriky navodit jejich vznik.
Zprvu to přijde absurdní – lékař mluví o rakovině a indián ji dostane. My ovšem v Evropě o rakovině víme své, mluvíme o buněčných cyklech, cyklinech a cyklin-dependentních kinázách a proteinech p53, mutacích, genech BRCA a dalších, takže víme, jak to je.
Odstavec jsem zařadil do svých přednášek jako vtípek, že na naší fakultě komplexně připravujeme budoucí lékaře na setkání se všemi typy pacientů, takže pokud byste, milí studenti, měli za pacienty zrovna indiány kmene Navaho, nesdělujte jim prognózu, neboť… hahaha.
Jenomže pak to začnete promýšlet dál. Moc slova. Tolkien s tím pracuje často – zkoušel jsem skálu otevřít zaklínadlem, ale protizaklínadlo bylo tak silné, že mě skoro povalilo na zem. Při popisu bitev člověk skoro vidí, jak řetězce slov s tříštivou mocí létají sem a tam a rozbíjejí, na co přijdou.
Pak jsem si vzpomněl na text z časopisu… ano, Respekt. Těsně po revoluci, ještě jako velkoformátové noviny. Gymnaziální studenti, rozděleni podle testů IQ na lepší a horší část, a učitelé, kteří obě skupiny jeden rok vyučovali. Nepřekvapivě měla první skupina v červnu objektivně lepší výsledky a byla ukázněnější, druhá horší výsledky a…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu