Konec starých časů

Kdo považoval Trumpovo heslo „America First“ jen za proklamaci, kterou v dnešním otevřeném světě lze sotva něčím vážným naplnit, má od minulého týdne o čem přemýšlet. Americký prezident ve čtvrtek splnil dřívější výhrůžky a před televizními kamerami – obklopen tradičním fanklubem včetně tří ocelářů v šedých pracovních kombinézách – podepsal dekret o zavedení cel na dovoz oceli a hliníku.

Podpisu předcházelo několik zahřívacích kol, mimo jiné Trumpův tweet o tom, že „kdo nemá ocel, nemá zemi“, a také série varovných náznaků, že situace je vážná a nikdo z obchodních partnerů nemůže být ušetřen. To už neplatí. Cla se nebudou týkat Kanady ani Mexika, výjimku si mohou zkusit vyjednat i další dovozci, je tedy zjevné, že Trump mimo jiné vyhrožuje a taktizuje, aby dostal okolní svět pod tlak.

Cla jsou ale podepsaná a od příštího pátku platí. Spojené státy jsou největším dovozcem oceli na světě, Evropská unie je na seznamu dodavatelů oceli do USA na prvním místě. Pětadvacetiprocentní přirážka může se vzájemným obchodem výrazně zamávat, to však teď není to hlavní. Znepokojivě vypadá především způsob provedení a logika, kterou lze na americké straně číst. I kdyby Trump dělal jen taktický výpad, který třeba výměnou za jiné ústupky vezme zpátky, na jeho Ameriku už nelze spoléhat. Garance volného obchodu a otevřeného světa – tedy něčeho, co se na západní polokouli budovalo víc než půl století – padá.

Jde o bezpečnost!

Železo je chytlavá věc a Trump není první, kdo své…