Jenom cucnout

Tu chvíli si většina z nás pamatuje. Raná puberta. Školní výlet nebo lyžák se pomalu chýlí ke konci a kdosi přijde s nápadem, že se půjde do obchodu tajně koupit alkohol. O něco později už lesklá lahev koluje mezi spiklenci. Lihovina chutná odporně, v mysli i v těle se přesto mísí příjemné pocity: vzrušení ze zakázaného a dosud nepoznaný pocit euforie. Chvíle radosti však utečou příliš rychle, jiskřivou náladu střídá tíha a po ní nevolnost. Večer končí v koupelně nebo ve křoví, podle ročního období.

Na první opití si vzpomene leckdo, zpravidla se ale nejedná o náš úplně první kontakt s alkoholem. Většina lidí ochutná pivo či víno ještě před nástupem puberty ve společnosti rodičů. Někdo dostane symbolicky cucnout šampaňského při rodinné oslavě, autor tohoto textu si živě vybavuje, jak mu babička nalévá ležák při opékání vuřtů, „aby se líp trávilo“. Těmhle drobným ochutnávkám nepřikládáme velký význam. Má se za to, že dítěti neškodí, mohou mu dokonce pomoci se na alkohol připravit. Jak ovšem letos zjistili výzkumníci z univerzity v americkém Buffalu, i nevinná líznutí v dětství mají vliv na náš budoucí vztah k alkoholu.

Usrkáváním k nepleše

Američtí vědci si našli několik set rodin, které měly děti ve věku 11–12 let. Dotazováním dětí zjistili, že zhruba třetina z nich už s dovolením rodičů ochutnala alkohol. Badatelé pak tyto děti sledovali po následujících sedm let, tedy zhruba do jejich 18 let. Během té doby se pochopitelně aspoň jednou opila velká část z nich.…