Mlha nad Dallasem

Když americký prezident John Fitzgerald Kennedy odjížděl na podzim 1963 na cestu do Texasu, řekl údajně své ženě Jacqueline: „Dnes jedeme do bláznivé země. Když mě někdo bude chtít puškou zastřelit z okna, nikdo ho nezastaví.“ Smutné proroctví se naplnilo hned druhý den, 22. listopadu krátce po poledni, kdy byl prezident zavražděn v ulicích Dallasu.

Letos na podzim odtajnila americká vláda tisíce stran dosud nezveřejněných dokumentů, které se atentátu týkají. Pomohly nějak osvětlit záhadu vraždy prezidenta, jenž byl podle mnoha svých odpůrců moc měkký na komunisty a příliš tvrdý na „domácí patrioty“? Politika, který zároveň během karibské krize projevil navenek značnou neústupnost (a během tajných jednání značnou flexibilitu) vůči Kremlu, takže ho nemuseli mít příliš v lásce ani v Moskvě nebo v Havaně?

Oblíbený i nenáviděný Kennedy rozděloval americkou společnost a příběh jeho vraždy dodnes vyvolává nejen ve Spojených státech silné emoce, takže se na další podrobnosti čekalo s velkou netrpělivostí. Nové dokumenty v zásadě potvrzují to, co jsme již tušili nebo věděli, zároveň ale nabízejí i některé detaily, které nelze odbýt mávnutím ruky.

Osamělý vlk, nebo spiklenec?

Nedlouho po útoku a poté, co byl zadržen pravděpodobný pachatel Lee Harvey Oswald, jmenoval Kennedyho viceprezident, a nyní tedy nastupující nový prezident Lyndon B. Johnson nezávislou vyšetřovací komisi v čele se soudcem Earlem Warrenem, aby pozadí atentátu objasnila. V září 1964 předala…