Dunění z hlubin Ameriky

Nestává se příliš často, že by soudobá skladba zasáhla do aktuálních společenských souvislostí a přitáhla pozornost lidí, kteří na podobné koncerty nechodí. „Žádné jiné moje dílo nemělo takové přijetí jako Anthracite Fields,“ přikyvuje osmapadesátiletá skladatelka Julia Wolfe s nadšením v zákulisí pražského koncertního sálu Forum Karlín pár hodin před tuzemským uvedením zmíněného hornického oratoria. „Začalo to už na premiéře ve Filadelfii. Dala se se mnou do řeči lékařka ve středním věku, která mi oznámila, že je na koncertě klasické hudby poprvé v životě. Přišla proto, že její otec byl horník, který zemřel na zaprášení plic uhelným prachem,“ líčí. Podobných příběhů začalo v dopisech a e-mailech brzy přibývat.

Hornictví bývalo v Americe silné odvětví, sama autorka ho měla v mládí za humny. O historii pensylvánské důlní oblasti, která se nacházela přes hodinu jízdy od rodného městečka, ovšem neměla valné povědomí. Když byla malá, s rodiči mířili do Filadelfie. Teprve když před čtyřmi lety dostala zakázku pro pěvecký soubor Mendelssohn Club of Philadelphia, došlo jí, že má skvělou příležitost najít téma, které souvisí s rodným regionem.

Tak začala pracovat na oratoriu Anthracite Fields: unikátním a v kontextu dnešní hudby výjimečném díle věnovaném životu horníků na počátku 20. století, v němž spojila dva své největší zájmy. Soudobá hudba ovlivněná minimalismem, rockem i lidovými popěvky se tu prolíná s multimediálním zpracováním historie všedního dne,…