Stín pterodaktyla

Jsou to poněkud strašidelné záběry: Pacient spí na lůžku osázen čidly nejrůznějších přístrojů, které zaznamenávají jeho tělesné funkce. Náhle se ve snu začne zmítat, uchopí polštář a mává s ním ve vzduchu, jako by odháněl přízrak. Chrání si obličej. Jak ráno prozradil, zdálo se mu, že na něj útočí pterodaktyl. Létající ještěr se tak pro názornost objevuje coby animovaná složka i na záběrech, jež na nedávném spánkovém kongresu v Praze promítla lékařka a výzkumnice Isabelle Arnulf z fakultní nemocnice v Paříži. Dotírá na nebohého spáče, jemuž polštář skýtá jedinou obranu, a je zvěstovatelem potíží, které snícího nejspíš čekají.

Ukazuje se totiž, že porucha označovaná zkratkou RBD, při níž se během snění „nevypne“ ovládání svalů, takže postižení své noční příběhy prožívají i fyzicky, bývá předzvěstí Parkinsonovy choroby nebo jiného neurodegenerativního onemocnění. Odhalení potíží umožňuje začít Parkinsonovu nemoc včas léčit, ale diagnóza je zajímavá i z dalších důvodů.

Doby, kdy se Homo sapiens toulal savanami a večery trávil u ohňů, jsou dávno pryč. Dnes pracuje v tmavých kancelářích a po setmění je vystaven světlu lamp. Stále více tak žijeme v nesouladu se střídáním dne a noci a s vlastními vnitřními hodinami. Říjnové setkání více než dvou tisíc odborníků na spánek z celého světa připomnělo, že důsledkem mohou být nejen poruchy nálad, deprese a sebevraždy, ale možná i rakovina, nebo dokonce právě Parkinsonova choroba. Přímé důkazy zatím často chybějí, ale…