Kdo na jeho místo?

Od časů legendárního Pavla Dostála byl Daniel Herman prvním ministrem kultury, který v čele svého úřadu vydržel celé čtyři roky. Současná povolební vyjednávání teprve začínají běžet, už teď je nicméně skoro jisté, že na Dostálových rekordních sedm let Herman nedosáhne. Jako lídr pražské kandidátky KDU-ČSL neprošel do parlamentu, když ho o pět set preferenčních hlasů přeskočil kolega, úspěšný starosta Prahy 7 Jan Čižinský.

Přitom se zdálo, že Herman by neměl mít co do popularity se zvolením problém. Správce sociálních sítí Nostického paláce, básník Petr Kukal účty ministerstva pravidelně plnil ohromujícími čísly udávajícími, o kolik se za Hermanovy éry zvedla podpora české kultury. A nejen kultury: jedním z posledních údajů bylo bezmála půl miliardy, za kterou stát odkoupí vepřín v Letech u Písku, z něhož se má stát památník někdejšího romského koncentráku. Investici na odčinění velké historické křivdy na vládě prosadil právě Daniel Herman.

Spolu se souběžným udělením Státní ceny za literaturu Jáchymu Topolovi za společensky kritický román Citlivý člověk to byl finální důkaz, že za jeho úřadování se ministerstvo navenek prezentovalo i kroky, jež rozhodně nemůžeme považovat za nadbíhající většinovému vkusu obyvatelstva. Možná právě tohle mu ve volbách zlomilo vaz. V aktuálně rozdaných politických kartách je nepravděpodobné, že by v tom po Danielu Hermanovi někdo pokračoval. Ale i kdyby ho vystřídal sebevětší populista, v něčem bude muset na jeho práci navázat. V…