Chceme být jako CDU

Když KDU-ČSL v létě rozpustila předvolební koalici se STAN, protože straníci měli obavu, že spojení nedostane lidovce do sněmovny, stalo se zřejmým, že vizionářský potenciál strany se drží spíše při zdi. Lidovci ukázali, že se bojí rizika, a tím asi odradili některé voliče. Pak v srpnu předseda strany Pavel Bělobrádek cítil potřebu zareagovat na facebookový povzdech ženy, která napsala, že jí zemřel pes. „Psi neumírají, psi pojdou,“ poučil ji Pavel Bělobrádek a dodal, že lidský termín pro smrt psa „může použít jen ekoetnobio vychrtlina s korálky na krku a náušnicemi v nose, pupku a obočí“. Bělobrádkův nevyžádaný politický coming out vyvolal na sociálních sítích stovky prohlášení, že strana se stala nevolitelnou, a lidovci v průzkumech spadli nebezpečně blízko k pětiprocentní hranici, kde se pohybují dodnes.

Nicméně proti mediálně známým přešlapům stojí docela silný kalibr opačné ráže. Lidovci byli čtyři roky ve vládě s Andrejem Babišem a sociálními demokraty a nezkompromitovali se. Naopak, byli to právě oni, kdo dodával koalici evropskou tvář, prosazoval transatlantické spojení, vystupoval proti budování dalších a dalších průmyslových montoven na úkor elektronizace a digitalizace hospodářství i státní správy. V počtu jedenácti poslanců dokázala strana ve dvousetčlenné sněmovně prosadit mnoho bodů svého programu a například hlavně zásluhou lidovců se před třemi lety, v době ruské anexe ukrajinského Krymu, podařilo prosadit ve vládě usnesení, které obsazení Krymu Ruskem…