Když se Jeremy Corbyn v roce 2015 ucházel o předsednické křeslo strany, ani on nečekal, že vyhraje. Když se vůdcem stal, málokdo čekal, že přežije všeobecné volby. A teď, když konzervativci přišli o většinu a premiérka se snaží sjednotit stranu kolem jediné vize – brexitu –, uvěřitelnou se postupně stává dříve nemyslitelná představa, že v Downing Street 10 bude levicový buřič. Sázkové kanceláře ho označily za favorita v boji o funkci premiéra. Stačí, když labouristé urvou toryům jen sedm křesel, a Corbyn bude moci sestavovat vládní koalici.
Budoucí Corbynova vláda může mít dvě podoby. Tu první letos nastínil volební manifest labouristů. Podle nedávných britských měřítek vypadá zastarale, nicméně ve většině západní Evropy nevyvolá údiv a zemi nezpůsobí katastrofální škody. Druhou lze složit z nedávných prohlášení a celoživotních postojů Corbyna a jeho nejbližších. Je to radikální plán, který může trvale narušit prosperitu a bezpečnost Británie. Budoucnost labouristů – a pravděpodobně i celé země – závisí na tom, která možnost se stane realitou.
Manifest zveřejněný letos na jaře oprašoval už vyzkoušené a neúspěšné myšlenky. Británii by posunul zpět, avšak jen o pár let, nikoli o desetiletí. Plánované zvýšení firemních daní – špatný nápad v době, kdy se brexitová Británie musí držet byznysu, jak jen to jde – vrátí sazby na úroveň roku 2011. Navrhovaná minimální mzda, v přepočtu necelých tři sta korun na hodinu, bude patřit k nejvyšším v Evropě, nebude ale výrazně vyšší…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu