Nebezpečná strategie
Itálie se v osamocení pokouší řešit fakt, že je dnes hlavní tepnou migrace do Evropy
"Vidíme světlo na konci tunelu,“ radoval se opatrně na konci srpna Marco Minniti. Italský ministr vnitra tak reagoval na údaje z posledních dvou měsíců – potvrzují výrazně klesající počet migrantů, kteří se do země dostávají přes Středozemní moře. V červenci připlulo 11 461 osob, oproti loňsku polovina, v srpnu pak dorazilo 3813 příchozích, o 82 procent méně než loni ve stejném měsíci. Současně samozřejmě klesl i počet lidí, kteří se na nebezpečné odyseji do Evropy utopí – po celých 20 dní v srpnu podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) neutonul nikdo. Italské úřady tvrdí, že za změnou vývoje stojí horší počasí ve Středozemním moři a zvláště užší spolupráce s libyjskou pobřežní stráží. Tato spolupráce má ovšem mnoho podob a některé její rozměry vzbuzují obavy jak v Evropě, tak na druhém břehu.
S překupníky se nevyjednává
Drtivá většina lodí s uprchlíky do Itálie připlouvá ze zmíněné Libye, tedy země, která se, jak známo, od svržení diktatury Muammara Kaddáfího v roce 2011 zmítá v chaosu. Moc mezinárodně uznávané centrální vlády nesahá daleko za brány hlavního města Tripolisu a reálně zemi ovládají nejrůznější milice a ozbrojené skupiny. Mnohé z nich prostřednictvím obchodu s lidmi vydělávají obrovské peníze – a právě kvůli chaosu a bezvládí přichází teď nejvíce lidí do Evropy právě odtud. Do schengenského prostoru vedou mnohem kratší cesty, například z Maroka či Turecka, nicméně tamní vlády zatím pašerákům jejich aktivity výrazně znesnadňují. V Libyi dnes…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu