Přes ploty

Když neznámý mladý muž napíše do e-mailu o generaci staršímu zasloužilému intelektuálovi židovského původu, že jemu podobných je v jeho rodné zemi příliš, že je národní socialista, je na to pyšný a že holokaust je z velké části lež, může to onen zasloužilý intelektuál ignorovat, mohou si vyměnit pár invektiv – anebo může vzniknout netradiční kniha. V roce 2009 napsal mladý Slovák Matěj (vystupuje v knize jen pod křestním jménem) takový e-mail Fedoru Gálovi, zvolili třetí možnost a experiment byl na světě. Přes ploty je jejich kompletní korespondencí za sedm let a nemá malý cíl: zkoumat možnosti dialogu.

Oba muži se baví o lecčems: o dějinách, osobním životě, Evropské unii, knihách nebo migrační krizi. Taková kniha nemůže být z podstaty nezajímavá; je dobře, že vznikla, a je dobré si ji přečíst. Nicméně čtenář, který doufá, že se o síle dialogu dozví něco podstatně nového, bude spíše zklamán. Gál je vzdělaný a přesvědčený liberál, ovšem Matěj není jeho úplným opakem. Rád se pyšní ošlehanou tvrdostí z polosvěta (nevíme, zda oprávněně) a polovzdělaností, zároveň je vstřícný, sečtělý a přemýšlivý. Matěj jej neustále (byť nijak překvapivě) provokuje a Gál odpovídá smířlivým (a občas trochu znaveným) tónem. Na ničem podstatném se v průběhu knihy neshodnou, ale jsou oba z jednoho těsta, i když to na první pohled tak nevypadá.

I když kniha sebe samu inzeruje coby „rozhovor mezi dvěma břehy“, úplně jím není. Můžeme ji ale číst jako kroniku nezvyklého přátelství, které…