Máme svět, jaký si zasloužíme

Váš nález přiznat dvěma homosexuálním mužům – Čechoameričanovi a Dánovi – rodičovská práva na jejich dítě vyvolal řadu emotivních reakcí. Matrika je v Česku odmítla zapsat jako rodiče do rodného listu dítěte, a oni se tu obrátili na soudy. Vy jste jim vyhověla. Věděla jste od začátku, jak rozhodnete?

V okamžiku, kdy jsem se k tomu dostala, bylo už to zásadní vyřešeno. Zdejší Nejvyšší soud totiž ve svém předchozím rozsudku dospěl k tomu, že institut náhradního mateřství, které oba muži v Americe využili, není v rozporu s českým veřejným pořádkem. Řekl, že si takto dítě mohli pořídit, za rodiče ale označil jen jednoho z nich. My jsme se zabývali až dalším rozsudkem, jímž odmítl uznat rodičovství toho druhého. Ten jsme zrušili s přihlédnutím k tomu, že jde o jediné dva rodiče, které to dítě má. A nevidím důvod, proč mezi nimi rozlišovat a proč by k dítěti měl mít práva jen jeden z nich.

Pochybnosti jste tedy neměla?

Určitě jsem si vědoma toho, že všechny tyto statusové otázky, jako kdo si může adoptovat dítě, jestli budeme upřednostňovat sezdané páry, jestli připustíme manželství stejnopohlavního páru nebo adopci pro stejnopohlavní pár, jsou politické otázky, které se rozhodují v parlamentech. Ale když jako soudce řešíte konkrétní případ, musíte také vždy myslet na to, zda někdo z aktérů té hry není nespravedlivě diskriminován a zda kvůli trvání na nějakých předsudcích neutrpí malé dítě a jeho budoucnost…