Krok k větší spontánnosti

Podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) se zákon o svobodném přístupu k informacím nevztahuje na politické strany a hnutí. „Znamená to, že nemusí reagovat na dotazy žadatelů, a to i když čerpají finance z veřejných zdrojů,“ vysvětluje právník Tomáš Němeček, který se zabývá právem na informace.

Respekt: Co si o rozhodnutí myslíte?

Tomáš Němeček: S rozhodnutím souhlasím a vlastně mě ani nepřekvapilo. Politické strany, stejně jako církve, nejsou povinnými subjekty ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím. Ano, zákon vznikl pro kontrolu veřejných peněz a uznávám, že strany mají dvojí povahu, která není čistě soukromá. Ale jsou to subjekty, které vznikly zespodu, stát na ně nemá a ani by neměl mít žádný vliv, natož je ovládat.

R: Ale politické strany také nakládají s veřejnými prostředky, nebo ne?

TN: Veřejnými prostředky disponuje i sedlák, který dostal státní dotaci. A přesto si nemyslíme, že je povinný subjekt. Tím je ministerstvo zemědělství, které mu tuhle dotaci poskytlo. To samé platí u politických stran. Pokud se budete ptát na hospodaření stran, musíte se s žádostí obrátit na ministerstvo financí.

R: K čemu může rozhodnutí přispět?

TN: Měli bychom si podle mého názoru přát, aby na vzniku politických stran bylo stále něco spontánního. Rozhodně by realita neměla vypadat tak, že člověk založí…