Konec mýtu o době temna
Katolíci a evangelíci chtějí vyvrátit představy o éře po bitvě na Bílé hoře
Když se před časem kardinál Dominik Duka dotázal hlavy Českobratrské církve evangelické Daniela Ženatého, jestli bude jeho církev něco namítat, když se na Staroměstské náměstí vrátí Mariánský sloup, musel tušit, jaká bude odpověď. Největší tuzemská protestantská církev pokusy o návrat barokního sloupu odstraněného v roce 1918 odmítala vždy – a její postoj se nezměnil. „Nepovažujeme to za příliš šťastné,“ říká Ženatý, který zároveň stojí v čele Ekumenické rady církví, která české protestantské církve sdružuje a zastupuje. „Ten sloup symbolizuje éru, v níž byli lidé nespravedlivě popraveni, další lidé vyhnáni ze země, dalším bylo vnuceno násilím náboženství. Zároveň sice symbolizuje barokní éru, která přinesla mnoho dobrého – rozkvět vzdělanosti či rozvoj průmyslu, ale pořád tady mluvíme o utrpení tisíců lidí, kteří žádné pomníky nemají.“
U zamítavého stanoviska, které kromě Českobratrské církve evangelické poskytly i další protestantské církve, jež Duka oslovil, to ovšem protentokrát neskončilo. Ženatý navrhl, aby české církve společně otevřely téma celého 17. století, do jehož poloviny vztyčení Mariánského sloupu časově spadá. A zároveň jej symbolicky reprezentuje: barokní dílo původně postavené na připomínku vítězství nad dobyvačnou armádou švédského protestantského krále během třicetileté války se v průběhu staletí stalo symbolem triumfu Habsburků a katolické církve – a právě z těchto důvodů bylo nakonec strženo na podzim 1918 davem oslavujícím vznik samostatné…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu