Jen trochu, prosím

Šéfové německých automobilek – a obzvlášť té největší, Volkswagenu – si musí připadat jako člověk před skříní přetékající velmi činorodými kostlivci. Už dva roky (od vypuknutí skandálu s utajeným softwarem, který při stále přísnějších zkouškách emisí dokázal rozpoznat, že auto je připojené k čidlům, a přikázal motoru, aby vypouštěl méně emisí než při běžném provozu) se snaží tento problém před veřejností vyžehlit. Zpoza dveří ale pravidelně vypadávají nové a nové připomínky podvodů.

Kapitáni automobilek jsou nuceni k čím dál velkorysejším (a nákladnějším) krokům. Firma Daimler (výrobce aut Mercedes) oznámila v polovině července, že na vlastní účet „provede úpravy a vylepšení“ u tří milionů svých aut po celé Evropě. A na zvláštní schůzce vrcholných německých politiků a kapitánů tamního autoprůmyslu, která se odehrála začátkem srpna, se ona i další firmy zavázaly, že v Německu do servisů svolají ke kontrole celkem pět milionů aut. Z toho čtyři miliony připadají na koncern VW. To všechno je reakce na hrozbu vyšetřování a vědomí, že státem přikázané svolávání aut by nakonec přišlo tak jako tak.

Mercedes plošnou kontrolu části své produkce ohlásil několik dní poté, co německá prokuratura začala firmu oficiálně vyšetřovat kvůli podezření, že i její motory byly vybavené tajným programem. A souhlas se zmíněnými (ještě rozsáhlejšími) kontrolami přišel krátce potom, co německé ministerstvo dopravy přikázalo kvůli podezření z instalace podvodného softwaru stáhnout z tamních…