Dingo na cestě

Prázdniny jsou časem kempování a karavaninku. Mezi nejkrásnější obytné přívěsy továrně vyráběné v tuzemsku patřívala Karosa W 4 zvaná Dingo. Udivovala i celkovým vnitřním řešením. „Dnes patří mezi veteránské skvosty. I proto, že se jich vyrobilo pouze 47 kusů,“ říká Martin Štěpán z Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě.

Proč jich bylo vyrobeno tak málo?

Souviselo to s dobou. Prototyp spatřil světlo světa v roce 1959, malosériová výroba proběhla v roce 1961. Karavanink ale nebyl tehdy rozšířený, to přišlo až koncem šedesátých let, s větší dostupností automobilů a zrušením pracovních sobot. Na konci let padesátých bylo auto v soukromém vlastnictví luxus, třeba Škoda Spartak se dala koupit jen po předložení zvláštního poukazu přidělovaného podniky nebo odbory za pracovní a budovatelské zásluhy. Člověk pak musel složit na speciální vkladní knížku ve spořitelně peníze a čekat, až jej Mototechna vyzve, že vůz už je na prodejně. Také svojí cenou byl pro běžného občana téměř nedostupný, stál kolem 28 000 korun. A stejně tak přívěs Dingo, který se prodával za 20 000 korun. Průměrný plat byl přitom kolem 1300 korun.

Takže karavany vyráběné ve vysokomýtské Karose, dnes Ivecu, byly až poválečnou záležitostí?

Ne, vyráběly se už před válkou. Sodomkova karosárna (Carrosserie Sodomka), tak se před znárodněním továrna ve Vysokém Mýtě nazývala, nabízela zákazníkům obytné přívěsy od roku 1937. Jednalo se o větší…