Dopisy

Když bůh končil ve výlevce

Respekt 28/2017

S potěšením jsem si přečetl článek o zajímavé výstavě, i když Jan H. Vitvar na téma „zbožnosti jako jednoho velkého divadla“ asi spíše nahlíží z materiálního úhlu pohledu. Dovolím si však polemizovat s autorovým výkladem verše z Kunhutiny modlitby „takož v oplatcě jsi divně“. Nemyslím si totiž, že šlo o „divnost“, ale o „div“ ve smyslu podivuhodnost, kouzlo, či přímo zázrak. Ale to nám již „anonymní staročeský lyrik“ asi nikdy nevysvětlí.

Jan Adam, Liberec

Vzpoura proti špatné maturitě

Respekt 22/2017

Ústředním bodem článku je otázka číslo 20 z českého jazyka, v níž měli studenti rozeznat čtyři odchylky od pravidelné větné vazby. Otázka je to jistě náročná, zejména pro cizince. Nicméně autorka článku zcela opomíjí skutečnost, že celostátní maturita je ve stejném znění určena všem maturantům bez ohledu na jejich úroveň a jejím cílem je tyto studenty rozdělit od nejlepších po nejhorší. V takovém testu pak nutně musí figurovat velmi jednoduché otázky, na něž odpoví téměř všichni studenti, ale na druhou stranu musí také obsahovat otázky, na které nezná odpověď téměř nikdo, aby se ukázala výjimečnost těch, kteří odpovědět dokážou. V opačném případě, tedy pokud by měly otázky velmi podobnou obtížnost, by byly i výsledky studentů velmi podobné a rozdíly mezi nimi by se projevily minimálně.

Argument dvou učitelek citovaných v článku, tedy že otázka žáky rozhodila a pak se již nedokázali na nic soustředit, je spíše vyjádřením špatné přípravy žáků na test ze strany učitelek. Je zřejmé, že pokud řeším dlouhý a náročný test, pak se nemohu časově ani intelektuálně vyčerpat na jedné otázce v jeho polovině. Otázku, se kterou si nevím rady, přeskočím a mohu se k ní na konci testu vrátit. To měl zřejmě žákům říci někdo již při přípravě na maturitu.

Jan Weinzettel

Dopisy

Respekt 29/2017

Vaše rozhodnutí nepřechylovat cizí ženská jména kvituji, texty se staly více jasnými a dávají větší logiku. Jeden si může snadno domyslet, jak to autor myslel a kam tím cílí. Zároveň nepřechylování je vyjádření respektu k ženám jako takovým.

Čeština jako chaotický jazyk je obraz vývoje české společnosti od dob národního obrození. Forma zvítězila nad obsahem. Současný český jazyk je podobně nemocný jako průměrná česká společnost. Plný balastu, malicherností, zákazů, příkazů, šikany a buzerace. Je to obraz mentálního sestupu společnosti a jeho vyspělosti.

Jiří Holátko

Oprava a upřesnění:

V komentáři Krajina po chalífátu v minulém čísle jsme omylem nesprávně uvedli částku, která bude nutná k rekonstrukci zničeného Mosulu – správně mělo být 600 milionů eur.

V komentáři Nepovšimnutí (Respekt 28/2017), kdy jsme kritizovali laxnost zdejší politické reprezentace v současné debatě o českém vstupu do eurozóny a její odmítání eura, jsme neuvedli, že pro euro je TOP 09.

Za uvedené nesrovnalosti se omlouváme.