Éra Andreje Babiše se blíží

Síla přitahuje. Andrej Babiš přitahuje. Přirozenou lidskou touhou je stát na straně vítězů, protože tam je bezpečněji. A šéf hnutí ANO projíždí jako nůž máslem čímkoli, co mu stojí v cestě, takže lidé chtějí stanout po jeho boku. Když mu poradci řeknou, že by potřeboval mít po ruce populárního zpěváka, zajde si pro něj jako do samoobsluhy. A stejné je to s intelektuály, sportovci, marketéry apod.

Je nejpopulárnějším politikem v zemi, jeho partaj má zdaleka největší podporu a oponenti se vlastně mění jen ve figurky, které stvrzují jeho sílu. Babiš ale neponechává nic náhodě a už dnes si pojišťuje povolební vyjednávání. Ve stranách si hledá spojence, kteří mu mají pomoci předejít situaci, kdy sice vyhraje volby, ale vznikne vláda bez jeho účasti.

Věci ovlivňovat

Andrej Babiš se dostal do stadia, ve kterém se před volbami ocitl Donald Trump, když s klidem prohlásil, že i kdyby někoho na Páté avenue zastřelil, jeho voliči jej budou volit dál. To je jedno z východisek, se kterým je nutné počítat. Důkazem rostoucí neohrozitelnosti Andreje Babiše je i přístup, který vůči němu volí Miloš Zeman a Václav Klaus mladší.

Jak známo, tito dva politici útočí na všechny, které si lze představit. Na Evropskou unii, TOP 09, migranty, intelektuály, novináře, nevládní organizace… Nikdy si ale nedovolili zásadní kritiku Andreje Babiše. Vědí až příliš dobře, že ve srovnání s ním jsou silní jako čivava vedle bernardýna. Oba si také velmi dobře uvědomují, že jejich další politická kariéra může být závislá na Babišově úspěchu.

Pokud se Zeman pokusí obhájit prezidentský post, podpora šéfa ANO pro něj bude mít velký význam. Voličů ANO není málo, navíc majitel Agrofertu by mohl pomoci také finančně. A kdyby ne, postačí, když nepřijde se silným protikandidátem.

I když se to nezdá, u Václava Klause ml. to platí podobně. Ačkoli je jeho politická kariéra teprve na začátku a nemá ještě jisté místo na kandidátce do sněmovny, v ODS se už o něm mluví jako o budoucím lídrovi. Jeho blog čtou statisíce lidí, stejně jako jeho příspěvky na sociálních sítích, kde razí velmi ostrou rétoriku, jež se skoro neliší od výstupů Miloše Zemana. A také on se zásadní kritice Babiše spíše vyhýbá.

Poměrně snadno si lze představit scénář, kdy se bezprostředně po parlamentních volbách schází vedení ODS, Klaus tu přednáší kritiku Petra Fialy, protože jejich strana získala jen deset procent. A aby se ODS dostala zpátky do hry, musí – pod vedením Klause – za každou cenu do vlády. S Andrejem Babišem. V rozhovoru pro Týden Klaus řekl, že nepatří mezi kritiky uzavírání koalic s ANO v krajích: „Pokud chce být někdo totálně ve všem zásadový, je lepší, aby byl novinář, aktivista nebo pachatel dobra. Smyslem politiky je věci ovlivňovat.“

Dobro pro Česko

Andrej Babiš má podobných spojenců více. A velmi pečlivě si je vychovává. Když vznikala koalice v Jihočeském kraji, zajel tam osobně dohlédnout na to, aby se jeho ANO domluvilo s ČSSD a hejtmanem se stal Jiří Zimola. Ten je totiž momentálně nejsilnějším oponentem Bohuslava Sobotky a spojencem Miloše Zemana. Zimola dokonce káral svého stranického šéfa za kritiku Andreje Babiše – podle hejtmana hraje šéf ANO fér a pracuje v zájmu republiky.

Pokud sociální demokraté ve volbách výrazně nezazáří (a zatím se to nejeví pravděpodobné), dá se očekávat, že se v nějaké podobě zopakuje scénář, který proběhl po minulých volbách, kdy se Miloš Zeman pokusil Sobotku odstranit. Při sestavování vlády má prezident poměrně velký vliv a šéfovi ČSSD může situaci snadno znepříjemnit a usnadnit tak pozici Babišovi.

Hledání budoucích spojenců neprobíhá jen v ČSSD. Šéf ANO udržuje úzké vztahy se staronovou hvězdou KDU-ČSL Jiřím Čunkem. Toho dokonce před lety lanařil na svou kandidátku a Čunek na to nezapomíná. Mimo jiné prohlásil: „Podle mě je Babišův vstup v tuto chvíli dobrem pro Českou republiku.“

Všichni zmínění „Babišovi“ stoupenci mají jednu věc společnou – politiku vnímají podobně jako Trump. Tedy velmi pragmaticky, především jako příležitost dostat se k moci. Konkurenti se pak nerozlišují na linii pravice–levice. Dělicí čáru vytváří osobní vztahy, či spíše averze k určitým lidem nebo způsobu života. Jak řekl o Babišovi s uznáním Čunek: „Způsobil rozbití oněch vazeb, které na mě měly – a na každého, kdo tady chtěl něco změnit či prosadit – odstředivý vliv.“

Král politiky

Vzhledem k narůstajícímu vlivu šéfa ANO je dobře, že parlament zpřísnil zákon o střetu zájmů. Na volebních šancích to ale nic nemění. Je třeba si uvědomit, že varování před dalším posilováním moci Andreje Babiše má a bude mít velmi omezený dopad. Podobně jako tomu bylo u Trumpa. A důvodem není jen to, že hnutí ANO má k dispozici hodně peněz či média, která mu pomáhají.

Opozice proti němu používá „zbraně“ 20. století, ale Babiš už je fenomén století současného. Po revoluci se politický střet vedl především v rovině idejí, což později vystřídalo téma korupce či různých afér. V tom se mnozí politici zasekli a vykreslují Babiše jako toho, kdo si přišel nakrást.

Jenže Babiš si nakrást nepřišel. Ano, využívá své moci, aby se firmám v holdingu dařilo lépe, ale on je hlavně misionář, cítí se být otcem národa a především – on to myslí dobře. Ať se to někomu líbí nebo ne, je naprosto evidentní, že chce Česku pomoci. A veřejnost to cítí. Babišovi není odměnou finanční zisk, ale co největší kontrola moci.

Vidět v Babišovi problém znamená vnímat politiku ve složitějších odstínech, než jsme v Česku zvyklí. Onen problém spočívá zejména v tom, že u něj je možné naprosto cokoli. Nemá program a nemá hodnoty, je ochoten spolupracovat s každým, kdo ho ctí, stranu řídí autoritativně, jím vlastněná média mu slouží a jeho kolegové ho na slovo poslouchají.

Není možné bez obav sledovat rostoucí vliv muže, který zájem státu hodnotí jen podle svého zájmu. A ty, kteří s ním nesouhlasí, vnímá jako nepřátele. Už po volbách se můžeme ocitnout v situaci, kdy tu bude jeden muž disponovat vlivem, jaký jsme od roku 1989 nezažili.

Zatím známe Babiše jen jako menšího koaličního partnera, ne jako krále zdejší politiky. Jak se bude chovat potom? Ztratí zábrany zcela? Bude měnit systémová pravidla, aby se u moci udržel? Nejférovější varování před Babišem nyní zní: Buďte opatrní, ukrajuje si stále větší moc, což není v lidských silách zvládnout. Jenže bude takhle věcné varování fungovat?

Raději s ním

Jestli má Babiš dost chytrosti na to, aby se snažil v jiných stranách pojistit, aby nevznikla vláda bez jeho vítězného ANO, je třeba doufat, že se tomu přizpůsobí i TOP 09 či další uskupení, která se zaklínají, že s Babišem by si ani nepodala ruku. Otázka totiž s největší pravděpodobností nezní, zda ANO povede příští vládu, ale s kým v ní bude. A jestli to budou spíše liberálně-proevropští partneři, či odpůrci stávajícího směřování země. Pokud někdo vyznává romantismus v politice, tak prosím, ale Babiše budou strany nejúčinněji kontrolovat, když s ním budou sedět ve vládě. Bude to možná nepopulární, bude to nepochybně těžší, ale bude to i smysluplnější. Ostatně i dnes Babiše více trápí koaliční strany než ty opoziční.