Rozhýbat národní sklad
V historické budově Národního muzea je dnes jen velryba a stavební dělníci. Ředitel Michal Lukeš dost často chodí po lešení. Zároveň se snaží, aby i prázdné muzeum stále budilo pozornost.
Když se řekne Národní muzeum, vybaví si většina české populace velrybu. Budova se teď rekonstruuje, kde je plejtvák myšok?
Je v prachotěsném klimatizovaném boxu přímo v budově. Byla ve špatném technickém stavu a rozebrání by nemusela přežít. Lidé ji mají rádi, je to pro ně takový symbol muzea, byla by škoda, kdyby se zničila, takže jsme se rozhodli nechat ji na stavbě. Zůstaly tam ještě dva exponáty, žirafa a slonice, ani ty by neprošly dveřmi. Jinak je budova vyklizená a naplno se tu pracuje. Na stavbě je teď asi dvě stě lidí.
Už před rokem byly vyhlášeny výsledky architektonické soutěže na nové expozice. Tvůrci, kteří obsadili druhé a třetí místo se ale proti výsledku odvolali. Měli řadu výhrad, které porota posoudila jako pro kvalitu návrhu nevýznamné. Nicméně Úřad pro ochranu hospodářské soutěže soutěž zrušil. O co jste přišli?
Nechtěli jsme jenom najít vhodný design, ale i o koncepční a provozní řešení. Chtěli jsme najít tým, který by těm mnoha oborům a expozicím dal nějakou spojovací linku, aby vytvářeli jeden návštěvnický celek. Aby to nebyl takový pel-mel jako dřív. To byla naše velká ambice. Proto jsme zvolili formu architektonické soutěže, abychom získali kreativní řešení.
První část expozice má být otevřená už za patnáct měsíců. Jak budete postupovat, když nemáte projekt?
Teď jdeme tou cestou, že jsme expozice rozdělili na části a ty zadáváme formou…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu