Tvor, který zapomněl vyhynout

Dvojice amatérských jeskyňářů se protáhla Supermanovou plazivkou, průlezem připomínajícím zploštělé hrdlo lahve, vyšplhala se po příkrém suťovém svahu zvaném Dračí záda a narazila na úzkou chodbu s krápníkovou výzdobou. Chtěli si tuto část rozsáhlého, ne zcela prozkoumaného jeskynního komplexu nedaleko Johannesburgu nafilmovat, a jeden z mužů se nasoukal do úzké trhliny v podlaze, aby nepřekážel v záběru. Nohama nenahmatal konec; ukázalo se, že se táhne kamsi dolů, podobná žraločí tlamě s rozeklanými výčnělky vápence připomínajícími zuby. Na dně tohoto komínu, místy širokého pouhých 20 centimetrů, pak nalezli jeskyňáři prostornou komoru. A v ní lidské kosti, nepochybně archaické, přesto zvláštně zachovalé, jako by je tu někdo zanechal nedávno.

Podzemní síň v jeskynním systému Rising Star (Vycházející hvězda), do níž muži vstoupili v roce 2013, skrývala jeden z nejdůležitějších nálezů v evoluci člověka za poslední půlstoletí. A objev, který začíná měnit pohled na duševní schopnosti raných předchůdců člověka i fungování mozku. Letos na jaře se navíc ukázalo, že vše je ještě zajímavější. Tvor, jehož kosti komora ukrývala, žil totiž relativně nedávno – v době, kdy měl tak primitivní „předek lidstva“ dávno vyhynout. Dokonce byl zřejmě současníkem našeho vlastního druhu, anatomicky moderního člověka Homo sapiens.

Jen pro štíhlé

Za kolébku člověka je pokládána východní Afrika, odkud pocházejí nejdůležitější nálezy. Začátkem šedesátých let 20. století objevili…