Mladý Helmut Kohl po nástupu k moci ve své straně často sahal po telefonu. Volal šéfům okresních organizací, když měly jejich manželky narozeniny, blahopřál a vyptával se na zdraví. Telefonní sluchátko se stalo nástrojem jeho moci. Hodiny trávil na drátě, zjišťoval z rozsáhlé sítě známých názory i drby z partajního zákulisí. S touto – slova kritiků – vykalkulovanou srdečností vytvořil osobní mocenský systém, který ho později na rekordních 16 let udržel v úřadu německého kancléře.
A to ačkoli neměl charisma politických rivalů, nebyl intelektuálním titánem ani strhujícím řečníkem. Němci mu přezdívali prostě „hruška“ a ani Čechy a Slováky po sametové revoluci tento v názorech uměřený, vzhledem tělnatý a proplešatělý muž z Falce nepřitahoval tolik jako vyhraněná Margaret Thatcher či uvolnění američtí prezidenti. To Británie a USA se staly vzorem našich devadesátek, nikoli spolehlivé, výkonné, ale přece jen trochu nudné Německo.
Minulý pátek ve věku 87 let zesnulý Helmut Kohl byl kvůli této obyčejnosti po celou kariéru podceňován – přesto zanechal obrovské dědictví. Je vepsané třeba do první Kohlovy fotografie, která skutečně obletěla svět. Pochází ze září 1984, z Verdunu, ze hřbitova obětí světových válek. Kohl, jehož starší bratr ve druhé světové válce přišel o život, se drží za ruku s francouzským prezidentem Françoisem Mitterrandem, který proti hitlerovskému Německu bojoval. Byl to podobně silný obraz smíření jako pokleknutí dřívějšího kancléře Willyho Brandta ve…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
