Blízkovýchodní marasmus
Trump musí dosáhnout nové rovnováhy sil, jako to dokázal Nixon
Donald Trump se vrátil ze své první zahraniční cesty s neochvějným pocitem, že sjednotil dávné arabské spojence Spojených států, zasadil citelnou ránu terorismu a uklidnil rozbouřené vody blízkovýchodní politiky. Pak jsme byli svědky řady teroristických útoků v Evropě i na Blízkém východě a otevřeného rozkolu v arabském světě. Co se to děje?
Hlavní myšlenka Trumpovy strategie – podpořit Saúdskou Arábii – vycházela z přesvědčení, že Saúdové jsou schopni bojovat s terorismem a stabilizovat celý region. Svou podporou dal však Trump zelenou jejich stále agresivnější sektářské zahraniční politice.
Jejím prvním cílem bylo exkomunikovat dávného saúdskoarabského rivala, Katar, přerušit s ním veškeré styky a dotlačit k tomu i nejbližší spojence. Pro Saúdskou Arábii byl Katar vždy problematický soused a rozčiluje ji jeho snaha aktivně se podílet na regionálním i světovém dění tím, že na svém území hostí velkou americkou vojenskou základnu, financuje televizní stanici Al-Džazíra, chystá se pořádat mistrovství světa ve fotbale v roce 2022 a úspěšně měří síly i s mnohem těžšími diplomatickými vahami.
Je pravda, že Katar podporoval extremistická islámská hnutí. Saúdská Arábie zrovna tak. Obě země vyznávají stejnou formu islámu, wahhábismus, v obou se najdou extremističtí kazatelé, o obou se všeobecně předpokládá, že vyzbrojovaly islamistické skupiny bojující v Sýrii i jinde. V obou případech si jejich královské rodiny pohrávají s tím, že na jedné straně navazují spojenectví s…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu