Světové dějiny se někdy vypráví jako střídání navazování spojenectví a vyvolávání konfliktů. V poslední době jako bychom zažívali spíš to druhé. Kořenem může být i malichernost, zatvrzelost, ješitnost. Kronika jednoho takového střetu se teď píše na lince Ankara–Berlín a nás zajímá i proto, že poznamená vztahy uvnitř NATO. Jeho rychlost a snadnost bere pozorovatelům dech a nikdo neví, zda poslední vygradování sporu bude i jeho koncem.
Spolková vláda ve středu oznámila, že přemístí svoji vojenskou základnu v tureckém městě İncirlik do jordánského Azraku. Berlín o přesunu základny rozhodl poté, co Ankara opakovaně zakazovala návštěvy německých poslanců u vojska v İncirliku, a stažení do Jordánska je tak politickým gestem symbolizujícím zhoršující se vztahy mezi oběma zeměmi, které pojí několik desetiletí dlouhé vztahy vyplývající především z přítomnosti početné turecké menšiny v Německu.
„Když jste přišli, přivítali jsme vás, až budete odcházet, řekneme na shledanou.“
Německá armáda nepodléhá vládě ani prezidentovi, nýbrž parlamentu, a poslanci proto vojáky často navštěvují. Turecká vláda jim vstup do İncirliku poprvé zakázala loni na podzim v odvetné reakci na to, že němečtí poslanci schválili diplomaticky převratnou rezoluci, v níž se o zmasakrování Arménů Turky v roce 1915 mluví jako o genocidě. Tehdy se sice návštěvy podařilo obnovit, ale Turecko zákaz zavedlo letos v květnu poté, co Berlín udělil azyl tureckým vojákům…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
