Největší a nejslunnější americký stát má na pomyslné marihuanové mapě světa své čestné místo. Právě tady počátkem sedmdesátých let začala skupina ilegálních pěstitelů křížit různé odrůdy rodu cannabis a vyšlechtila silně psychoaktivní rostliny, které dnes pokuřuje celý svět. Kalifornie jako první v roce 1996 povolila nemocným lidem užívání marihuany a město Oakland jako první na americkém kontinentu otevřelo konopnou lékárnu.
Prvenství v legalizaci lehké drogy pro rekreační užívání sice západnímu pobřeží uteklo, předstihly jej čtyři jiné americké státy a také Uruguay s Kanadou. Přesto se na referendum o legalizaci, které probíhalo minulý týden souběžně s prezidentským duelem, komentátoři dívali jako na možný milník, který rozhodne o změně světové politiky vůči marihuaně: pokud legalizace projde v Kalifornii, strhne za sebou zbytek Spojených států. A těžko si představit, že Evropa ponechá na seznamu ilegálních narkotik rostlinu, která se za oceánem prodává na pultech.
Stalo se. Voliči v Kalifornii – a také v Nevadě a Massachusetts – řekli marihuaně ano, čímž se podíl Američanů, kteří mohou legálně kupovat, pěstovat a kouřit konopí, vyhoupl z pěti procent na dvacet.
Americké důvody pro legalizaci jsou trochu odlišné od těch, které zaznívají v Evropě. Spojené státy mají za sebou tvrdou válku proti drogám, při níž se za držení pár jointů zavíralo na roky do vězení. Legalizace má ukončit kriminalizaci, na kterou nejvíc doplácely chudé menšiny. A jde v ní také o příjmy do…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
