Příliš úzká holínka
Itálii sužuje vlna zemětřesení a seizmologové hledí s obavami i do Turecka
Déšť dopadá na historické fresky madon v rozvalinách chrámů. Zloději navzdory riziku, že na ně spadnou trosky, odnášejí z jednoho z nich obraz Odpuštění z Assisi z roku 1631. Středoitalský horský region předposlední říjnový den těžce zasáhlo zemětřesení, v Itálii nejsilnější za posledních 36 let. „Dějiny tohoto kraje jsou zachyceny v jeho kostelech – svědcích umění, historie i víry,“ připomněl se smutkem o pár dní později reverend Marco Rufini.
V oblasti vzdálené vzdušnou čarou asi 100 kilometrů severovýchodně od Říma nestrádaly jen kostely; jako když ze slavné baziliky sv. Benedikta v městečku Nursia zůstala stát jen čelní stěna. Pod troskami historických domů sice tentokrát nikdo nezahynul – půda se v Apeninách začala chvět o čtyři dny dříve, což většinu obyvatel donutilo odejít z domovů. Řada lidí se ale zranila a dvě ženy zemřely na selhání srdce. Předchozí zemětřesení, synonymem jehož ničivých účinků se stala apeninská horská městečka Amatrice a Accumoli, si však 24. srpna vyžádalo téměř 300 životů. A otřesy byly cítit až v Římě.
„Všechno znovu postavíme – domy, kostely, obchody,“ prohlásil uprostřed všeobecného zoufalství italský premiér Matteo Renzi. Celá oblast se však chová nevyzpytatelně a další ničivé otřesy nelze vyloučit. Nebezpečí přitom nehrozí jen horským městečkům v Apeninách, kam se těžko dostává záchrana. Jak ukazuje mapa rizika na straně 69, ohrožen je také – mluvíme-li o Itálii – třeba Řím, Neapol, Terst či lyžařská střediska v Alpách. Nejen…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu