Jak to vypadá, když se tvůrce ztratí v představě o vlastní vypravěčské výjimečnosti? Třeba jako Žena ve vodě (2006). M. Night Shyamalan vyprávěnku o vodní víle, která zavítala do lidského bazénu, natočil v době, kdy měl po Šestém smyslu či Vyvoleném pověst sanzačního konstruktéra nečekaných filmových zvratů. Žena ve vodě je ale senzační jen ve své nelogičnosti. Tu by mohl ještě omluvit žánr pohádky, ale o poznání hůř se vysvětluje, že film, který se zcela vážně tváří jako výpověď o síle příběhu, žádný silný příběh nemá.
↓ INZERCE
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc
