Pravidelný výběr ze světových médií na Respekt.cz

Z hlavní ulice Turecka mizí evropský duch

Třída Istiklal je tepnou evropského moderního Istanbulu, jež vznikla po vzoru evropských bulvárů. Mezi první a druhou světovou válkou tady turečtí muslimové tvořili menšinu obyvatel a evropské státy v její blízkosti zřídily ambasády. Evropský duch ve zdejší čtvrti Beyoğlu přetrval až do 21. století; v okolních uličkách jsou bary a do rána z klubů duní hudba. To se dramaticky mění.

„V dobrých časech tu byla k vidění nekonečná přehlídka žoviálních nakupujících, lidí jdoucích na dobrou večeři, pouličních muzikantů, demonstrantů, žebráků, zkrátka kilometr a půl dlouhé moře lidství. V těchto dnech se ale třída Istiklal stala symbolem nemocného města. Všude podél ulice jsou výlohy obchodů, restaurací, zmrzlináren a kaváren přetažené posprejovanými roletami, visí na nich cedule s nápisem K pronájmu. Galerie a knihkupectví, která bývala projevem kulturního bujení, zavřely. Dokonce Starbucks zde zavřel jednu ze svých poboček,“ píší The New York Times ve své reportáži.

Neúspěšný pokus o převrat, stále více autoritářský prezident, dopady války v sousední Sýrii – tedy teroristické útoky a miliony uprchlíků – si žádají daň. Přijíždí méně turistů, zvláště těch evropských; na třídě Istiklal je spíše slyšet arabština turistů z bohatých zemí Perského zálivu. Je tu více žebráků ze Sýrie a policistů v uniformách i v civilu, kteří se snaží odhalit potenciální teroristy. „Nervózní energie působí jako kocovina po útoku, který na této ulici koncem března zabil několik chodců.“

Vracejí se vlci

Kam všude v Česku už dorazily vlčí rodinky a vyvedly vlčata: v okolí Mácháče předloni dvě až tři, loni dvě. Letos čtyři a další dvě na Broumovsku. Vlci přišli do Krušných hor, kde, jak píše Vojtěch Kotecký v Deníku Referendum, je „naposledy viděli v dobách, kdy se Metternich rozkoukával v kancléřském úřadě a Josef Jungmann sepisoval slovníky“. To vypadá na vlčí imigraci.

Podle bývalého šéfa Hnutí Duha je hlavní příčinou změněný postoj Čechů. „Vzácná divoká zvířata několik desetiletí slušně chráníme. Přestali jsme v nich kolektivně vidět škodnou, do které je nezbytné bez váhání vpálit kulku. Ve středoevropských lesích nastal mír.“ Na Moravě se tedy návrat zatím nekoná a Kotecký to vysvětluje soustavným odstřelem na Slovensku a možná také méně osvíceným přístupem moravských majitelů kulovnic.

Upozorňuje nicméně, že naučit se s divokou šelmou žít nemusí být zase taková selanka. Vlci sice už minimálně sto let nikoho v Evropě nesežrali, ale rádi si přilepší nějakou tou ovečkou. Chovatele čeká pořizování ovčáckých psů a ohradníků. „A elementární opatrnost neuškodí,“ uzavírá, „po vlcích dříve či později přijdou medvědi.“