0:00
0:00
Dopisy10. 9. 20163 minuty

Dopisy

Astronaut

Návrat vzdušných velryb

Respekt 35/2016

↓ INZERCE

V článku autor mimo jiné píše v souvislosti s havárií německé dopravní vzducholodě LZ 129 Hindenburg, že „kromě nehořlavého helia, jímž se do té doby vzducholodě plnily (a které se používá i dnes), se v Hindenburgu rozhodli zčásti využít i výbušný vodík“.

Ve skutečnosti většina velkých tzv. ztužených vzducholodí provozovaných do roku 1940 používala jako nosný plyn vodík. Platí to zejména pro všechny německé zeppeliny i pro poválečné britské R-100 a R-101. Důvodem byl fakt, že USA jako jediný producent helia v té době uvalily na vývoz tohoto plynu embargo. Pro helium byl zkonstruován v Německu pouze zeppelin LZ 126, který byl po první světové válce postaven jako součást válečných reparací pro USA (zde úspěšně provozovaný jako ZR-3 Los Angeles). Při předávací cestě z Friedrichshafenu do Lakehurstu byl však napuštěn vodíkem, který byl vyměněn za helium až v USA. Heliem byly plněny také meziválečné americké armádní ZR-1 Shenandoah, ZRS-4 Akron a ZRS-5 Macon.

Po zmíněné katastrofě vzducholodě LZ 129 Hindenburg v roce 1937 povolil prezident Roosevelt vývoz helia pro mírové účely mimo území USA. Sesterská loď Hindenburgu – LZ 130 Graf Zeppelin II, která byla původně projektována pro vodík – tak měla dostat helium. Po obsazení Rakouska nacistickým Německem však prezident Roosevelt povolení zase zrušil, takže i Graf Zeppelin II byl nakonec naplněn vodíkem.

Jiří Kletečka, Praha

Když se ztrácí paměť

Respekt 35/2016

Děkuju, že otvíráte téma, o kterém se moc neví. Sama jsem zažila, jak náročné je dopátrat se informací o této nemoci i o zařízení, kde jsou schopní poradit, jak s nemocným člověkem jednat. Nemoc ovlivní nejen pečující osoby, ale i ostatní. Zpětně mám pocit, že tohle
všechno by nemuselo být, pokud by byly snadno dostupné informace.

Zmínka o pokusech Teny Alonzo je skvělá. Nikdy mě nenapadlo pátrat po nějakých výzkumech na toto téma. Ale když jsem občas babičku převlékala nebo myla, dost často se urputně bránila. Přemýšlela jsem o tom a došla k závěru, že se jednoduše stydí. Zkusila jsem to jinak, s respektem, a najednou šlo všechno líp. Tohle jsou věci, které by měly být na všech info letáčcích, které rozdávají v kognitivních poradnách. Ti lidé sice nedají dohromady souvislou větu, ale stále mají emoce a stud. A podle toho bychom se k nim měli chovat, s pochopením a láskou.

Míša Topinková

Omluva

V minulém čísle v rubrice V hlavě se omylem dvakrát ocitla stejná zpráva.
Čtenářům se omlouváme.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].