Na hubnutí do plavek už je sice trochu pozdě, ale vylepšit si životosprávu nikdy neškodí. Věda ovšem stále více dochází k závěru, že nadváha, kterou podle čerstvých propočtů Světové zdravotnické organizace nyní trpí 39 procent pozemšťanů, se nedá jednoduše odbourat změnou jídelníčku. Respektive dá – ale pravděpodobně se nám to nepovede.
Naše stravování představuje velmi komplexní síť zvyků a podmíněných reakcí, na něž je naše odhodlání často krátké. Pomáhají však jednoduché triky, které dokážou náš mozek a žaludek obelstít a zajistit nám zdravější přísun kalorií. Uprostřed okurkové sezony přinášíme krátký přehled těch ozkoušených.


Polední hlad
Určitě se vám už někdy stalo, že jste se ráno vzbudili s pevným odhodláním, že si tentokrát k obědu dáte zeleninový salát s krajíčkem celozrnného chleba. A nakonec to dopadlo jinak. Jak se blížilo poledne, hlad a pracovní stres narůstal. Představa, že člověku může dodat dostatek energie až do večera strouhaná mrkev s ledovým salátem, se náhle zdála být nerealistická. Tělo jako by přímo žadonilo o něco sytějšího, třeba smažený sýr nebo svíčkovou s knedlíkem.
Různé výzkumy ukazují, že nejhorší výživová rozhodnutí děláme ve chvílích, kdy jsme hladoví. V samoobsluze plníme košík uzeninami, sušenkami a mraženou pizzou. Přitahují nás uměle přechucená, nezdravá jídla a velké porce. Malá americká studie z loňského roku například naznačila, že matky, které servírují svým dětem jídlo hladové, mají tendenci naložit jim víc – a…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu