Z veřejného soukromé

Kdyby se bývala postavila celá, byla by karlínská Invalidovna jedním z největších dobročinných projektů, který v evropských dějinách státní moc vybudovala pro veřejnost. Areál nechal postavit císař Karel VI. po vzoru stejnojmenného pařížského zařízení pro válečné veterány v polovině 18. století. Chtěl poskytnout útočiště těm, kteří bojovali za panovníka a vzhledem ke svým zraněním či stáří už se nemohli o sebe postarat. Ochranu tu měly najít čtyři tisíce invalidů s rodinami.

Nakonec se v Praze postavila jen devítina z původního gigantického plánu, ale i tak je to architektonický macek. Sto metrů na délku, sto metrů na šířku. O veterány se tu pečovalo až do roku 1935, pak armáda barokní areál od Kiliána Ignáce Dientzenhofera využívala jako archiv. V roce 2002 ho vytopila Vltava a od té doby vojáci přemýšleli, co si se stavbou v zátopovém území počít. Loni ji předali Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, který ji nyní nabídl k prodeji. Vyvolávací cena: 637 689 000 korun. Už teď je jasné, že tím stát při následné dražbě (a my všichni s ním) přichází o něco nenahraditelného.

Baroko pouze naoko

Minulý týden skupina historiků architektury zaslala otevřený dopis ministrům financí a kultury. Varují, že nový majitel památku logicky bude chtít využít komerčně, což si vynutí radikální přestavbu, jak to známe třeba z Palladia, z něhož po proměně na obchodní dům zůstala stát jen…