Lubomír Doležel během svého dlouhého života doma i v kanadské emigraci zasáhl do řady oblastí literární teorie. Jeho zakladatelské práce o teorii fikčních světů z něj udělaly světově nejcitovanějšího českého literárního vědce. Je jediným zdejším teoretikem, který vskutku hrál světovou „extraligu“ - na jeho myšlenky navazovaly či se vůči nim vymezovaly hvězdy literární teorie a letos v červnu obdržel za celoživotní dílo Boothovu cenu. Před třemi lety vydal paměti Život s literaturou, kde mapuje právě svou profesní dráhu. Nyní, v třiadevadesáti, se stal debutantem na poli beletrie. Což by sama o sobě byla zajímavá událost, ale pozoruhodný je i výsledek.
Krátký román Poločas rozpadu mapuje život Johna Gerbera, úspěšného vědce, jehož kariéru provází série fatálních selhání v partnerských vztazích. Čteme tu příběhy velkých lásek vyprávěné takřka starosvětským jazykem a způsobem; příběhy, z nichž prosakuje pachuť nezkrotné vášně, jež ze vztahu dělá sebestředné ukájení vlastních představ a potřeb. Pro Gerbera jsou totiž ženy uměleckým dílem, které lze odložit a nahradit novým, když zevšední a ztratí pro vnímatele krásu. Má na to po ruce i modálně logickou teorii možnosti, jež říká, že některé možnosti se nutně musí realizovat. Až – jako v antické tragédii – zasáhne neodvratné stáří.
Závěr románu je tak procházkou dantovským peklem situovaným do středního Mexika. Gerberova poslední vyvolená se tu oddává zpoceným jezdcům na koních, zatímco jemu zbývá jen…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu