Pár kroků od kyjevské křižovatky rušných ulic pojmenovaných po dvou ukrajinských národních hrdinech – Bohdanu Chmelnickém a Ivanu Frankovi – stojí jedna z kaváren oblíbeného řetězce, provokativně pojmenovaného Mafia. Minulou středu, před osmou ranní, dostalo tohle místo nový význam. S mužem, který byl bezpochyby hrdina, vyletělo do vzduchu auto, po známém mafiánském způsobu.
Obětí vraždy byl novinář Pavel Šeremet, jedna z nejvýraznějších postav postsovětské žurnalistiky, která posledních dvacet let kvůli misi na poli demokratizace své profese putovala mezi redakcemi i zeměmi. Šeremet byl paradoxně zavražděn v době, kdy byla Ukrajina, jeho poslední útočiště, demokracii nejblíže za celý jeho život.
Narodil se před čtyřiačtyřiceti lety v běloruském Minsku. Po pádu Sovětského svazu se rychle vyšvihl mezi prominentní novináře v zemi. Musel střídat programy i média, protože mu je Lukašenkův režim rušil a zavíral. Za přelomovou reportáž o tom, jak běloruští celníci navzdory proklamacím bohatnou coby pašeráci, zaplatil rozsudkem na dva roky ve vězení (které si ale nakonec odsedět nemusel), odchodem ze země a nakonec i ztrátou občanství. Pracoval dlouhá léta v Moskvě, v ruské státní televizi ORT. Odešel odtamtud v létě 2014, po anexi Krymu, již považoval za „zločin, za který Rusko bude platit“. Se slovy, že honičku na novináře, kteří nehrají podle kremelských not, nebude snášet, přesídlil do Kyjeva.
Změnila se Ukrajina, nebo se vracejí temné časy?[/pull…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
