Když vyhrává drzost

V době četby těchto řádků už to budete vědět: fotbalové mistrovství Evropy vyhrálo buď Portugalsko, nebo Francie, tedy jeden z očekávaných favoritů. Zdánlivě nuda. Jenže tenhle šampionát žádnou selankou rozhodně nebyl. Naopak byl jedním z vůbec nejvzrušivějších v dějinách. A zdaleka nejen kvůli výsledkům hry, ve které se hráči honí za míčem a nakonec stejně vždycky (tentokrát kupodivu ne) vyhrají Němci.

Byli jste geniální

Zpočátku se zdálo, že víc napětí se odehraje v hledišti než na hřišti. V základních skupinách padalo minimálně gólů, hrálo se víc takticky než dramaticky, zato v ochozech se děly věci. Chorvatští fanoušci naházeli během zápasu s Čechy na trávník pyrotechniku a málem tím předčasně ukončili zápas. Angličtí hooligans proměnili ulice Lille ve válečnou zónu a pak celá Evropa v přímém přenosu sledovala, jak na ně při utkání s Ruskem zaútočili na tribunách ruští chuligáni a vyhnali je i s dětmi v náručích ze stadionu.

V době protiimigračních nálad se i hodně hajlovalo. K vidění to bylo od německých, maďarských, anglických i ruských fanoušků. Když k tomu připočteme vpravdě prachbídný výkon českého národního týmu, člověku se na takovou přehlídku stupidity vůbec nechtělo dívat. Jenže pak dramata konečně vstoupila i mezi fotbalové branky.

Maďaři šokovali tím, jak s přehledem postoupili ze skupiny a odvážnou útočnou hrou se do poslední chvíle přetahovali o vítězství s hvězdami nabitým Portugalskem. Odvaha byla vůbec klíčovým pojmem závěrečných…