0:00
0:00
Od věci9. 7. 20164 minuty

Česká stopa v Brazílii

Co mají společného brazilský prezident Juscelino Kubitschek a malá osada Náhlov v bývalém vojenském újezdu Ralsko? „Překvapivě mnohem víc, než by náhodný návštěvník čekal,“ říká Petr Polakovič (52), který zde založil a vede Krajanské muzeum vystěhovalectví do Brazílie.

Prezident Juscelino Kubitschek (vlevo) při otevření nového hlavního města Brasília v dubnu 1960.
Autor: AFP, Profimedia

Kde se osa Náhlov–Brazílie tady v Ralsku vzala?

Rodina mojí matky pochází z této oblasti. Už jako dítě jsem slýchával od babičky, u níž jsem trávil každé prázdniny, o příbuzných, kteří se kdysi dávno vystěhovali do Brazílie. Když jsem pak v roce 1996 Brazílii pracovně navštívil, vzpomněl jsem si na její vyprávění. Rodinná historie mi začala vrtat hlavou, a začal jsem pátrat po osudu příbuzných.

↓ INZERCE

S jakým výsledkem?

Do té doby jsem netušil, že právě Brazílie se stala vlastí pro tisíce lidí z Čech a Moravy – zejména po roce 1848. Při pátrání jsem se dostal až k praprababičce z česko-německé rodiny s příjmením HÖrbe. Podařilo se mi zdokumentovat, že z této rodiny se do Jižní Ameriky v roce 1877 vystěhovali bratři Petr a Josef. Netušil jsem, že vlna vystěhovalectví do těchto končin probíhala již tak brzy. Máme ji spíše spojenou s krizí za první republiky, s baťovci…

Proč lidé tenkrát odcházeli do tak vzdálené země?

Většina „kolonizátorů“ pocházela z Liberecka, Ústecka, ze Šumavy, z Českého lesa, Lužických hor, tedy z chudých horských oblastí, kde byly špatné podmínky pro zemědělství a obživu vůbec. Petr s Josefem byli ze sedmi dětí, chalupa ani pole nemohly rodinu uživit, proto šli pracovat do Vratislavic do kobercárny. Tam se nechali zlákat nabídkou agenta, který hledal kolonizátory do Brazílie, především do jižních států, Rio Grande do Sul a Santa Catariny. Prý se…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc