Je možné, ba vysoce pravděpodobné, že i na zdi Respektu někdo komentuje tento text výhradně na základě titulku či několika poutacích vět. Jak ale ukázala studie amerických a francouzských počítačových expertů, na niž jako na „depresivní“ upozorňuje deník The Washington Post, lidé velmi často nečtou ani texty, které na sociálních sítích sami sdílejí. Podle této studie na bezmála 60 procent z linků sdílených na sítích nikdo neklikl – tedy ani ten, kdo na článek upozornil lidi ve svém okruhu na síti.
Zároveň tyto sdílené texty reálně ovlivňují veřejnou debatu a rozhodují o tom, které téma zapadne a kterému se naopak dostane pozornosti. Jak říká jeden ze spoluautorů studie Arnaud Legout: „Lidé si tvoří názor na základě výtahu, přesněji výtahu z výtahů, a nejsou ochotni se o věc zajímat hlouběji.“
Další důkaz o tomto internetovém chování nakonec před časem přinesl satirický magazín Science Post, když zveřejnil text s titulkem, že 70 procent uživatelů Facebooku komentuje vědecké texty pouze na základě titulku. Bezmála 50 tisíc lidí článek sdílelo, někteří zjevně ve víře, že jde o seriózní analýzu. Když si však na něj kliknete, zjistíte, že většinu plochy zabírají věty, jako je tato: „Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Nullam consectetur ipsum sit amet sem vestibulum eleifend.“ Tedy tzv. lorem ipsum – pseudolatina užívaná v grafickém designu coby slepý text.
O vztazích Evropy a Turecka hovořil bývalý diplomat Sinan Ülgen. O možném vstupu Turecka do EU se mluvilo už tolikrát – a vždy to dopadlo špatně. Chyby samozřejmě byly na obou stranách, ale turecká veřejnost, zvláště ta proevropsky naladěná, cítila, že ze strany EU není moc vítaná. To má nyní své důsledky.
„Proto je pro přesvědčené Evropany, jakým jsem třeba já, těžké jít nyní na univerzitu nebo na debatu a mluvit o potřebě proevropského směřování naší země. Přinejlepším nám říkají, že jsme naivní. Kolikrát byste ostatně věřili, že něco, co už 22krát nevyšlo, vyjde potřiadvacáté?“ ptal se Ülgen ve svém příspěvku.
Současný vztah EU a Turecka při řešení uprchlické krize podle něj směřuje k tomu, že to bude vztah čistě obchodní. Obě strany se v takovém vztahu tvrdě snaží vyjednat co nejlepší podmínky – nyní má lepší karty Turecko, zítra to může být EU, a oba se je pokusí bez skrupulí využít. Pokud se tento trend opravdu prosadí, pak Evropa dostane souseda, který nejedná v dobré vůli, ale čistě mocensky. Turecko naopak ztratí evropské impulzy, které dávaly šanci ke zlepšení tamní demokracie – takový vztah ukončí předchozí schopnost EU přispět jemnou silou a příkladem k modernizaci Turecka.
V Turecku nyní probíhá zásadní souboj o identitu země; souboj dvou budoucností, dvou příběhů Turecka. Ztráta evropského vlivu vede k tomu, že zastánci liberální, sekulární, proevropské strany oslabují. Pokud se nic nezmění a vzájemné vztahy budou omezené na zmíněné obchodní a mocenské partnerství, bude to promarněná historická příležitost. Turecko ztratí šanci ukázat, že islám, modernita a demokracie jsou slučitelné. Evropa ztratí šanci ukázat, že její ideje jsou skutečně univerzální. Obě strany by musely žít s historickými důsledky takového vývoje.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Když máte pocit, že se v životě jen plácáte, možná je čas vyrazit za dobrodružstvím
