Dopisy

Vzpoura v úspěšné  zemi; Krásné, bohaté  a nespokojené

RESPEKT 18/2016, 22/2016

Respekt čtu pravidelně a s velkým zájmem, záběru textů si velmi považuji. Znovu se vracíte i k tématům, která nejsou právě aktuální, a nenecháte tím na ně zapomenout.

Rád bych přesto komentoval dva články k rakouským volbám. Je určitě vhodné dát slovo obyčejným lidem v různých rakouských spolkových zemích, ale postrádám opravdu shrnující článek o situaci v sousední zemi. Jednak mi v obou článcích chyběla informace, že Hofer je významný funkcionář strany, kterou před současným lídrem vedl Haider, že se jedná o jasnou extrémní pravici, jejíž někteří členové veřejně hajlují a mají prokazatelné kontakty s neofašisty. To platí také o osobním Hoferově sekretáři.

Na druhé straně je Van der Bellen osoba, která prošla skoro celým politickým spektrem, i když je dlouhou dobu u strany Zelených, kterou i vedl. Tato strana je velkou částí Rakušanů vnímána jako anarchistická, a tedy nevolitelná.

Tím se do finále volby prezidenta dostali dva extrémně profilovaní kandidáti, a přesto, že v této zemi žiju už přes třicet let, bylo to poprvé, co se mezi lidmi o této volbě mluvilo.

V celé té atmosféře nešlo určitě jen o uprchlíky, ale o naprostý nesouhlas s vládní politikou posledního čtvrtstoletí, která ignorovala nárůst kriminality po otevření hranic s ,,Východem“, ,,nacpala“ Rakousko do EU za slibů, o nichž věděla, že je nemůže dodržet, odepsala velký bankovní kapitál v poslední krizi a nechala téměř zbankrotovat spolkovou zemi Korutany.

Sice se tu zdánlivě jedná o specifický rakouský scénář, mně ovšem přijde, že se tady zrcadlí obecný problém Západu posledních let. Evropa od osmdesátých let stagnuje, platy rostou neadekvátně ku zvyšujícím se životním nákladům každého obyvatele. Mluví se otevřeně o tom, že střední třída pomalu mizí, a pak je volba prezidenta dobrou záminkou, jak ukázat elitám červenou kartu. A je jedno, zda jde o volbu prezidenta v Česku, Rakousku, ve Spojených státech nebo o brexit. Většina západní společnosti se rozdělila na docela zřetelnou polovinu, která je stále ochotna jít s elitou, a druhou, jež jasně říká – s námi nepočítejte.

Pro mě to představuje větší nebezpečí než Islámský stát či terorismus, protože si Západ vypěstoval nepřítele, který ho může rozložit zevnitř.

Rostislav Skalička