Léčba šokem

Rusové jsou geniální v drancování státu. Přečti si Gogola – dělají to celá staletí. Takže, ruští géniové – v západním tisku jim, mimochodem, říkáme Mladí reformátoři – začnou pracovat na plánu, který vytvořili američtí géniové. Ti se postarají o to, aby jejich kamarádíčkové získali ty opravdu nejlepší společnosti za směšnou cenu,“ píše v románu Babylon Moskva jeho autor Owen Matthews, dlouholetý reportér a editor časopisu Newsweek, který v polovině devadesátých let působil v ruské metropoli jako novinář. I když jde o beletrii, mnohé pasáže této knihy poměrně věrně odrážejí historii.

Příběh ruské privatizace vrcholil před 20 lety, v době Jelcinovy kampaně před druhými prezidentskými volbami, kdy hrozilo, že v čele země stane komunista Gennadij Zjuganov. Západní účast a know-how, které Matthews zmiňuje, sice neměly z ekonomického hlediska zásadní vliv, přispěly však k fatálnímu poškození privatizace v očích veřejnosti.

Chytří muži z Harvardu

V roce 1991, s nástupem Borise Jelcina do úřadu ruského prezidenta, dostal příležitost i tým mladých ekonomů v čele s Jegorem Gajdarem. Gajdar byl přesvědčen, že tváří v tvář kolabujícímu hospodářství nezbývá nic jiného než „šoková terapie“ – provést reformy radikálně a co nejrychleji. Netajil se tím, že „velký skok“ ke kapitalismu má jasný politický podtext: vyloučit možnost komunistické odvety.

V lednu 1992 byly liberalizovány ceny, rubl se stal volně směnitelnou měnou a země se otevřela zahraničnímu obchodu.…