Je ukrytá v lesích Rychlebských hor u česko-polské hranice, v Račím údolí lemujícím Račí potok. Má přezdívky šperk, skvost nebo stoletá královna a prý nenechá nikoho chladným. Naštěstí to platilo i před deseti lety, kdy jí hrozil kolaps.
Tančírna s restaurací, hostinskými místnostmi, 20 metrů dlouhým proskleným sálem s vitrážemi a dřevěnou verandou zdobenou secesními a folklorními ornamenty patřívala k nejkrásnějším a nejvyhlášenějším výletním místům slezského Javorníku a okolí. Postavena byla ve švýcarském stylu v letech 1906–1907 biskupem a kardinálem Georgem Koppem. Na svou dobu byla výkladní skříní civilizace – elektrifikovaná a opatřená výtahem, jenž dopravoval jídlo z kuchyně do sálu. Lákala také venkovním posezením s parčíkem osázeným vzácnými dřevinami.
Kolem procházela historie od první světové války až po odsun Němců, ale Tančírna si žila vlastním životem; po celou dobu fungovala jako restaurační zařízení, hlavně však proslula pořádáním tanečních zábav. Konec se ale blížil. V kinech běžel film Zítra se bude tančit všude, ale pro Tančírnu to neplatilo – v roce 1954 ji coby církevní majetek zabavil stát. A netančilo se tu přes padesát let. Sloužila coby herna pro pionýry z nedalekého tábora, ale jinak chátrala.
V devadesátých letech se zdálo, že budovu pohltí okolní „prales“. Snahy o záchranu troskotaly na financích. Nakonec ji díky osvícenému starostovi nedalekých Bernartic koupila v roce 2007…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu