Jižní kříž a Union Jack

Pokud chce nějaká země změnit státní vlajku, měla by k tomu mít zásadní důvod. Na první pohled se může zdát, že Nový Zéland jich má hned několik. Dnešní vlajka země ztracené v dálkách Tichého oceánu je vlastně variantou britské standarty, kterou používají různá území a organizace volně spojené s Velkou Británií, a odkazuje tedy na dávno minulou dobu, kdy byl Nový Zéland britskou kolonií. Vlajka s pověstným „Union Jackem“ v horním rohu zároveň odkazuje k bílým přistěhovalcům na ostrovy, nijak ale nereprezentuje původní obyvatelstvo ani pozdější „barevné“ přistěhovalce, přičemž třeba v největším městě Aucklandu se dnes podle sčítání lidu „bělochy“ cítí být jen něco málo přes polovinu obyvatel. A v neposlední řadě je současná novozélandská vlajka pro nezasvěcené téměř k nerozeznání od vlajky mnohem větší Austrálie.

Když tedy během poslední kampaně přišel dnešní premiér John Key s návrhem, aby se vlajka vyměnila za moderní, jež by „do celého světa volala o naší novozélandskosti“, dalo se to považovat za docela chytrý a celkem snesitelně populistický tah. Key volby vyhrál, vyhlásil veřejnou soutěž, v ní rada moudrých Novozélanďanů vybrala z deseti tisíc návrhů čtyři a poslala je do prvního kola referenda. První referendum zúžilo výběr na jednoho finalistu, který se ve druhém referendu utkal s vlajkou původní. Demokratické…