Pro milovníky volného trhu bez přívlastků, kteří se na každou dotaci předem dívají s nedůvěrou, je to naplnění těch nejhorších obav: stát chce občanům přispívat na dešťovou vodu. Respektive na její sbírání, kterému se naše babičky a prababičky věnovaly zdarma a samozřejmě. Pro milovníky zdejší krajiny, jimž dělá větší starosti klimatická změna, je ale nápad ministra životního prostředí Richarda Brabce naopak zajímavým osvěžením. Takovým vlahým deštíkem uprostřed dusné debaty, jak řešit zhoršující se české sucho.
Poslední rok nám názorně ukázal, že navzdory mírnému klimatu a výhodné poloze se dopad klimatické změny na vodní cyklus nevyhne ani Česku. Nezažijeme asi v dohledné době taková sucha jako Afrika, Austrálie nebo jih Evropy, ale i tak mohou citelně zasáhnout zemědělství, naše vodovodní kohoutky a s tím i životní komfort.
Diskuse o úbytku vody se obvykle pohybují mezi dvěma póly – jestli je lepším řešením stavět nové přehrady, nebo naopak zvyšovat chytrými úpravami schopnost krajiny vodu zadržovat. Druhý nápad se jeví přirozenější, sympatičtější a levnější, ten první však má vzhledem ke zdejší silné tradici inženýrského uvažování větší naději na úspěch.
Sběr dešťovky se samozřejmě nestane ústředním řešením vodní krize, ale má svou praktickou přitažlivost a cenný symbolický náboj. Ministr Brabec nemá svůj nápad zatím přesně promyšlený, zmínil se jen, že by rád přispíval domácnostem na nákup sběrných sudů. To se v různých zemích světa dělá, stát však ještě…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
