Život v dokonalém městě

Nedaleké město Vídeň vyhrálo už posedmé za sebou klání o nejpříjemnější město k životu na světě. Tady už evidentně nejde o nějaký náhodný úspěch, ale promyšlenou strategii města, kterou stojí za to prozkoumat. A to tím spíše, že Vídeň je u nás vedle řady jiných evropských měst často zmiňována jako příklad místa, kde se zápaďanům žije špatně, protože jsou multikulturní.

Požádal jsem na sociálních sítích, aby mi lidé napsali odpovědi na otázku: Podle čeho posuzujete, jestli je pro vás město příjemné k životu? Tady jsou kritéria, která se v odpovědích opakovala nejčastěji:

Pokud bych to shrnul, ideální den by podle většiny odpovídajících vypadal asi takto: Když ráno otevřou po probuzení okno, vidí hezký, opravený vnitroblok domů, v jehož středu je minimálně jeden velký strom. Při cestě po schodech se pozdraví se sousedy, se kterými se domluví na akci pro děti o víkendu. V přízemí domu se potkají s pánem na vozíčku, který sjel upraveným výtahem a vstupní dveře si otevřel, aniž by musel mačkat kliku.

Děti odvedou do pár set metrů vzdálené školy a pak nasednou do čisté MHD, a protože všechny spoje na sebe navazují, jsou za třicet minut v práci, i když je na druhé straně města. Když se pak odpoledne vracejí domů, nakoupí v potravinách, které jsou nedaleko od jejich bytu. Děti po škole pohlídají rodiče. Večer jdou na koncert, cestou obdivují krásné domy, projdou dvěma parky, a i když půjdou stejnou cestou domů o půlnoci, nikdo je nepřepadne a ani nešlápnou do psích pozůstatků. A to je ještě při čištění zubů napadlo, jak zlepšit hřiště za rohem, což navrhnou zastupitelstvu radnice hned na dalším jednání. Už teď se těší, jak jim starostka poděkuje.

Velmi doporučuji článek Tomáše Lindnera doprovozený snímky Milana Jaroše o Vídni.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery, šéfredaktor