Svět na to má
Boj proti klimatické změně je otázkou peněz a těch je kolem nás dost. Bez speciálních daní je ale nezískáme, upozorňuje před pařížskou klimatickou konferencí místopředseda Římského klubu, švédský ekolog a politik Anders Wijkman.
Většina států OSN, jež na pařížské konferenci začínají jednat o snižování emisí skleníkových plynů po roce 2020, předložila dobrovolné plány, jak chtějí proti změně klimatu bojovat. Přesto mezi jednotlivými zeměmi stále existují značné rozpory. Na kterých z nich mohou jednání v Paříži ztroskotat?
Vidím tři oblasti, kde bude překonání rozporů nejobtížnější. Zaprvé jsou to peníze, které by měly rozvojovým státům pomoci omezovat emise a také se změně klimatu přizpůsobit. Od roku 2020 by jim na to měl svět každoročně přispívat částkou 100 miliard dolarů, hlavně prostřednictvím takzvaného Zeleného klimatického fondu. Některé země by ale uvítaly jasnější plán, jak bude po roce 2020 toto financování vypadat a jestli bude množství peněz růst. Na tom se mohou jednání zadrhnout.
Zadruhé by se mělo do budoucna dohodnout pořádání pravidelných konferencí, které zhodnotí, jakého pokroku jednotlivé státy v plnění svých klimatických plánů dosáhly, a zároveň budou tlačit vlády k tomu, aby své úsilí zvýšily. Spoustě zemí se to nelíbí, například Indie proti tomu protestovala.
Konečně je to nejistota ohledně zemí, jako jsou Spojené státy. Co se stane, když blížící se prezidentské volby vyhraje republikánský kandidát? Republikánská strana se netají tím, že chce americký postoj k ochraně klimatu změnit.
Není ale problém spíše na straně Číny a Indie, jejichž emise budou v následujících letech růst, zatímco ty americké spíše…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
