Bouře v knihovně

Když Karlu Richtrovi před časem zavolali z Knihovny Akademie věd ČR, byl tento amatérský fotograf, který se živí prací v softwarové firmě, zájmem prestižní instituce upřímně potěšen. Knihovna si u něj objednala sérii fotek z prostor jejího neorenesančního sídla na pražské Národní třídě, provedených fotografickou technikou běžně používanou v 19. století, na niž se Richtr specializuje a kterou navíc provádí pomocí vlastnoručně vyrobeného dřevěného fotoaparátu. Obsah fotek nechali na něm a Richtr zvolil svoje úplně nejoblíbenější téma – ženy. A protože, jak říká, „na černobílých fotografiích se hra světla a stínu nejlépe prezentuje na lidské kůži“, některé modelky nafotil v knihovně zcela nebo částečně odhalené.

Třináct fotek zastrčených v tmavé místnosti, která v bývalém sídle prvorepublikové Spořitelny české sloužila jako trezor, ovšem nepříjemně překvapilo některé vědce a vědkyně. Námitky nejrůznějšího druhu nejprve vznesli na půdě akademie a následně je společně se dvěma organizacemi – Genderovou expertní komorou ČR a Kongresem žen – shrnuli v otevřeném dopise. A přestože přímo nevyzývali ke stažení výstavy, ředitel knihovny přehlídku vzápětí zrušil. Co následovalo, zachytil minulý týden i ten, kdo příliš nesleduje tuzemskou veřejnou debatu: místy velmi bouřlivá a vyhrocená diskuse zejména o tom, co si kdo v Česku představuje pod pojmem sexismus, a to nejen ve vědeckém prostředí. Gejzír, který tak prudce vytrysknul, připomíná fakt, že zatímco se část české společnosti v…