Raději nekamenovat

Třináct procent zaměstnanců Generálního štábu Armády ČR zastává agresivní názory neslučitelné s hodnotami, na nichž stojí západní společnost, a nemají problém akceptovat chování, které je evropskému kontinentu cizí. Každý osmý zaměstnanec generálního štábu představuje potenciální bezpečnostní riziko. Na štábu neexistuje jednoznačná podpora bezpečnostní politice České republiky. Takhle zní závěr Analýzy možného výskytu rizikového chování v prostředí AČR, zveřejněný minulý týden v TV Prima.

Bití na poplach je v podobných případech zcela namístě. Zde má ovšem jeden velký nedostatek. Zatím vůbec nevíme, o co přesně jde. A nezdá se, že by nám armáda byla ochotná nějak od nevědomosti ulehčit. Na informaci zveřejněnou v médiích zareagoval tiskový mluvčí generálního štábu (GŠ) Jan Šulc a připustil, že se „v průzkumu projevily nějaké negativní názorové prvky, spojené s vnímáním bezpečnostní situace ve světě“. Ani z toho nemůžeme být moc moudří, protože neznáme samotný průzkum, který proběhl v roce 2013 na zadání ministra obrany Vlastimila Picka. V médiích najdeme jeho fragment – pro 75 procent zaměstnanců GŠ jsou nepřijatelní Romové, třetí nejčastěji zmiňovanou zemí ohrožující ČR je podle nich USA. Pro 47 lidí z 816 dotazovaných je přijatelný trest smrti ukamenováním, pro 134 uříznutí ruky. Ale to zásadní nevíme. V jakých souvislostech byly tyto dotazy kladeny? Jak rozsáhlé bylo dotazování? Proč byl průzkum zadaný? Proč a v jakých souvislostech se šéfová projektu Kateřina…