Svět je stále lepší, jen o tom nevíme

Shrňme si na úvod pár známých, ale opomíjených čísel. Počet lidí, kteří trpí hlady, za posledních 25 let celosvětově klesl o polovinu. Za stejnou dobu se naopak o miliardu a půl rozšířila skupina těch, kdo mají přístup k pitné vodě. Ve statistikách se z kategorie chudých během posledních dvou dekád vymanilo na 700 milionů lidí. Dramaticky ubývá nově nakažených virem HIV i obětí nášlapných min. Devět z deseti dětí v rozvojových zemích je právě teď ve škole. Při porodu dnes umírá o polovinu méně žen než v roce 1990 a pátého roku se nedožije o 50 procent méně dětí. Zatímco ještě před 15 lety mělo přístup k internetu jen šest procent pozemšťanů, nyní jich po síti surfuje bezmála polovina.

Mnoho věcí prostě ukazuje na to, že svět se mění k lepšímu. Přesto pod dojmem politických či ekonomických krizí a bouřlivých událostí posledních let máme více či méně intenzivní pocit, že se světem to jde od deseti k pěti. Podle výzkumů je většina obyvatel západního světa přesvědčena, že chudoba, nemoci a zmar sužují planetu stále víc a že pomoc směrovaná bohatými zeměmi k těm méně rozvinutým má minimální efekt. Na tento negativismus se před pěti lety rozhodli zaútočit dánští aktivisté a vybrali si k tomu jednoduchý nástroj, který má potenciál všeobecný cynismus rozdrolit. Do jednorázových „novin“ shromáždili fakta a čísla poukazující na to, že svět je čím dál lepší místo k žití. Během pěti let se z gesta stala masová akce, která reálně mění náladu ve společnosti. Dánové prostě nemají šanci se dobrým zprávám vyhnout. Nálož pozitivních informací minulý týden v rámci české verze dánské kampaně Worldʼs Best News prolétla i proslaveně cynickým Českem.

Protimluv

Tomáš Pšenčný (25) byl zpočátku skeptický. Čerstvý bakalář z oboru historie z pražské filozofické fakulty příliš nevěřil, že by pár letáků rozdaných mezi lidi mohlo zásadně pohnout atmosférou ve společnosti, a měl trochu pochyby o obsahu. „Pořád si nejsem jistý, jestli to bude mít nějaký efekt,“ usmívá se rodák ze Všetat, který si ke studiu přivydělává prací v Národní knihovně. Nakonec ho ale jeho dívka Lucie Frelichová (20), čerstvá studentka speciální pedagogiky a češtiny na pražském „peďáku“, přesvědčila, aby projektu dal šanci. A přesvědčila ho argumenty, které by bylo možné odmávnout jako naivní idealismus, kdyby neměly oporu – jak už jsme naznačili – v nepřibarvené realitě. „Všude kolem nás jsou hlavně špatné zprávy, a když zjistíme, že existují i dobré zprávy, tak by o nich lidé měli vědět,“ říká.