Hranice je nezastaví
Uprchlickou krizí bychom měli jít s Německem, a ne s Viktorem Orbánem
Do Evropské unie se vrátily hraniční kontroly, svou hraniční čáru kontrolují Němci, Rakušané, Slováci, Nizozemci. Prsty hledající viníky často ukazují na Angelu Merkelovou. Německá kancléřka podle v Česku rozšířeného názoru příslibem rychlého vydávání azylu a svým optimistickým „Zvládneme to!“ nalákala do Evropy další Syřany, a když pak z desítek tisíc valících se utečenců pochopila svou chybu, obrátila.
Takové vysvětlení zní logicky – je ale jen první slupkou, pod níž se skrývají mnohem podstatnější souvislosti. Merkelová a Němci především neobrátili: vstřícnost vůči uprchlíkům trvá. Hranice nejsou zavřené, jsou „jen“ kontrolované, což je v rámci schengenských pravidel ve výjimečných situacích povolené. Vedle všech vstřícných kroků vláda v Berlíně chystá zpřísnění azylového systému. Rozšířen bude seznam bezpečných zemí, odkud jsou žádosti o azyl vyřizovány rychle, a odmítnuté žadatele budou Němci důsledně vracet do jejich domovů.
Ve vládě Angely Merkelové tedy nezasedají naivní a nezodpovědní byrokraté, jak se z některých českých reakcí minulého týdne může zdát. Naopak, pracují v ní politici, o jejichž rozhledu a integritě se nám v postkomunistické Evropě může jen zdát. Dobře vědí, že se syrští uprchlíci na cestu vydají, ať už k nim budeme přátelští nebo budeme stavět zdi.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu